František Martin Pecháček

Základní hudební získal ve své rodné obci. Ve studiu pokračoval u ředitele kůru P. Lamberta v Litomyšli a konečně ve Slezsku u Karla Ditterse z Dittersdorfu.

Ve svých dvaceti letech odešel do Vídně, kde pak působil až do konce svého života. Byl dirigentem divadelního orchestru v Divadle u korutanské brány (Theater am Kärntnertor). Získal pověst vynikajícího houslisty a oblíbeného autora tanečních skladeb, zejména ländlerů, menuetů a valčíků. V této oblasti je považován za přímého předchůdce Josefa Lannera a Johanna Strausse. U příležitosti návštěvy neapolského krále Ferdinanda I. ve Vídni v roce 1801 řídil s velkým úspěchem svůj balet Lesní víla.

Zemřel vyčerpáním 26. září 1816 ve Vídni, Esterházovské ulici, čp 419 a byl pohřben na dnes již zaniklém protestantském hřbitově Matzleinsdorf.

Jeho syn, František Pechatshek, se stal rovněž znamenitým houslistou a hudebním skladatelem, ale zcela se již asimiloval v německém prostředí.

Pecháček byl velmi plodným skladatelem. Kromě výše zmíněných tanců, kterých zkomponoval více než sto, byl autorem dvou velkých a deseti menších komických oper, třiceti baletů, dvanácti symfonií a značného množství chrámových a komorních skladeb.

• Josef Srb Debrnov: Slovník hudebních umělců slovanských (rukopis v Národním muzeu v Praze)
• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 270
• Arnošt Černý: Nový kapesní slovník hudební. Třebíč na Moravě, Jindřich Lorenz, 1914
• František Žídek: Čeští houslisté tří století. Panton, 1982

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Martin Pecháček
• Osobnosti regionu
• Rudolf Zrůbek: Hudebníci z kraje pod Orlickými horami. Muzeum a galerie Orlických hor. s. 68.