František Malina

Narodil se v Hrabové nedaleko Moravské Ostravy v rodině podruha Ludvíka Maliny a jeho manželky Marie, rozené Tománkové, původem z Telče.[1]

Dne 28. července 1914, když Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Následně byl odveden do rakousko-uherské armády, následně pak absolvoval pilotní kurz v rakouském Fischamendu. července získal rakouský pilotní průkaz č. 165 a byl zařazen do c. k. letectva jako průzkumný a bojový pilot v hodnosti četaře. Zařazen byl k jednotce Flik 11[2] nasazené na východní frontě v Haliči na ukrajinském území Ruského impéria. Na strojích Aviatik B.II prováděla jednotka průzkumné a bombardovací lety.[1]

Albatros B.I

Dne 26. srpna 1914 vzlétla z letiště Zólkiew trojice dvoumístných letadel, nejspíše strojů Albatros B. I, pod velením nadporučíka barona Friedricha von Rosenthala na palubě Malinova letounu, k bombardovacímu útoku na letiště carského letectva poblíž vsi Šolkevka. Po jejich zpozorování vzlétl z letiště jednoplošný ruský letoun francouzské výrobu Morane Saulnier G pilotovaný Petrem Nikolajevičem Nestěrovem. Ten byl již před válkou zkušeným akrobatickým letcem. Jelikož tehdejší letecké technologie pro vybavení letadel palnými zbraněmi, které by dovolovaly pilotovi zamířit a zároveň nepoškodit vlastní letadlo, umístění kulometu či pušky prozatím téměř neumožňoval, rozhodl se Nestěrov k odvážnému manévru, tzv. taranu, tedy nárazu stroje do druhého tak, aby byl napadený zničen, tak jako se po staletí užívá v námořním boji.

Ve 12:05 se Nestěrovův Morane Saulnier dostal na dosah formaci tří dvojplošníků vedené Malinou. Nestěrov ihned zahájil přímý taranovací útok z výšky na vedoucí stroj formace, pravděpodobně s ambicí poškodit vyčnívajícími koly podvozku horní křídlo rakouského letadla. Manévr však způsobil vzájemnou kolizi strojů a jejich střemhlavé zřícení do okolí vsi. Vedle Nestěrova a Maliny zahynul také nadporučík von Rosenthal. Jejich ostatky byly pohřbeny ruskými vojáky.

Malina byl poté rakouským velením povýšen do hodnosti šikovatele in memoriam.