Aviatik B.I

Aviatik B.I byl německý dvoumístný průzkumný dvouplošník, vyvinutý v roce 1914 společností Automobil und Aviatik AG, která do té doby vyráběla kopie francouzských letounů. Letoun B.I byl postaven na základě návrhu závodního letounu z roku 1913 a do výzbroje byl zařazen v roce 1914. Posádka seděla v tandemovém kokpitu, přičemž na předním sedadle se nacházel pozorovatel. Nástupcem tohoto typu se stal Aviatik B.II, který měl výkonnější motor Mercedes D.II a později i výzbroj v podobě jednoho kulometu.

Aviatik B.I
Aviatik B.I
Určení	průzkumný letoun
Výrobce	Automobil und Aviatik AG
Zařazeno	1914
Vyřazeno	1916
Uživatel	Luftstreitkräfte Turecké letectvo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letouny B.I byly ve velkém počtu licenčně vyráběny v Itálii v továrně Società Aeronautica Meccanica Lombardia (SAML), která postavila 410 strojů typu Aviatik.[1] Společnost poté zahájila výrobu dvou upravených verzí, jejichž autorem byl Robert Wild.[1] První verzí byl letoun SAML S.1, poháněný motorem Fiat A.12 a vyzbrojený kulometem Revelli, obsluhovaným pozorovatelem.[2] Druhá verze SAML S.2 byla zamýšlena jako průzkumný a bombardovací letoun s menším rozpětím křídel, pevným dopředu střílejícím kulometem Revelli, pohyblivou zbraní stejného typu v zadním kokpitu a nákladem bomb o hmotnosti 40 kg.[2] S letouny typu S.1 a S.2 od roku 1917 působilo 16 italských průzkumných letek (Squadriglie da Recognizione) na frontách v Itálii, Albánii a Makedonii.[2]

Dva stroje SAML S.1 byly nasazeny na straně vládních jednotek během revoluce v Paraguayi v roce 1922. Oba přeživší letouny se následně staly součástí nově založené vojenské letecké školy. Jeden z nich byl zničen při nehodě v roce 1928, ale druhý sloužil jako cvičný letoun ještě během války o Gran Chaco.