František Kobliha

František Kobliha (17. listopadu 1877 Praha-Bubny[1] — 12. prosince 1962 Praha[2]) byl český malíř, grafik a uměnovědec, představitel druhé generace českého symbolismu.

František Kobliha
František Kobliha
Narození17. listopadu 1877
Praha-Bubny
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. prosince 1962 (ve věku 85 let)
Praha
Československo Československo
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1901–1905)
Povolánímalíř, ilustrátor, grafik, typograf, kurátor, kritik umění, publicista a dřevorytec
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval UMPRUM a AVU 1901–1905 u Františka Ženíška, ale jako grafik je označován za autodidakta. Od roku 1901 se jeho práce objevovaly v časopise Zlatá Praha, do povědomí vstoupil brněnskou výstavou (1910) se skupinou Sursum stal se jeho prvním předsedou. Od roku 1923 byl i členem skupiny Sdružení českých umělců grafiků Hollar, které od roku 1934 i předsedal. Vytvářel knižní a užitou grafiku.

Okouzlení nocí, inspirace dílem Karla Hlaváčka, Odilona Redona, anglických prerafaelitů jej podnítilo k práci s nejjemněším dřevorytem. Měl nejraději poetické a literární náměty a svým dílem pozdního symbolismu došel až na práh artificialismu a surrealismu. Sám o svém přístupu ke grafice napsal: "Celá moje práce jest tendenční s úmyslem popisovat. Je v ní mnoho literatury, životních zážitků, intimit, traktátů, hněvu i lásky. Bůh suď, co je to za slepenec; stavět by z něho nešlo!"

A oproti svým kolegům ze skupiny SURSUM se vymezil takto: "Nechtěl jsem evokovati pohádkovitost, selanku, rajské féérie a romantický optimismus slunečné chvíle dávnověku. Zůstal jsem u života syrového, útočného, nebezpečného, ale plného a odměňujícího."[3]

Kritický zájem o umění (eseje, referáty, kritiky) uplatnil po roce 1911 ve spolupráci s Moderní revue.

Rodinný život

Dne 31. srpna 1904 se František Kobliha oženil se svou sestřenicí Rosalií Plzákovou, která byla starší o devět let.[4] Klidné a harmonické manželství trvalo přes 40 let, do smrti manželky Rosalie.[5] Dcera Jana se narodila roku 1904.[6]

Dílo

Vytvořil i mnoho exlibris, celkem ve šesti souborech (litografických, dřevorytových a leptaných).

Odborné články (výběr)
  • Kubismus, Moderní revue 27, 1921, s. 373-374
  • Jan Preisler, Moderní revue 28, 1922, s. 49-52
  • Antonín Hudeček, Moderní revue 28, 1922, s. 123-125
  • O grafice a graficích, Moderní revue 28, 1922, s. 229-236
  • Max Švabinský, Moderní revue 30, 1924, s. 63-67
  • Max Pirner, Moderní revue 31, 1924-25, s. 3-6
  • Vojtěch Hynais, Moderní revue 31, 1924-25, s. 116
  • Odilon Redon, Hollar 4, 1927-28, s. 80-90
  • Henri de Toulouse-Lautrec, Hollar 4, 1927-28, s. 123-135
  • Grafické dílo Jamese Ensora, Hollar 5, 1928, s. 27-35
  • Jaromír Stretti-Zamponi, Hollar 5, 1928, s. 59-68
  • Giambattista Piranesi, Hollar 9, 1933, s. 123-133
  • Giambattista Tiepolo, Hollar 11, 1935, s. 73-85
  • Karel Hlaváček, Hollar 15, 1939, s. 25-29
  • Konůpkův svět myšlenek a snů, Hollar 19, 1943, č. 3, příloha

Publikace
  • Sedm statí o výtvarném umění, Praha 1929

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Gotharda v pražské Bubenči
  2. Literární noviny, 51-52/1962, Příloha 4, Zemřel František Kobliha
  3. Grafika symbolů, katalog k výstavě. Autorka Martina Vítková. Vydala Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2007. ISBN 978-80-85025-71-2
  4. Matrika oddaných, sv. Ludmila, 1904–1906, snímek 55
  5. HEKRDLOVÁ, Alice. Raná tvorba Františka Koblihy. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Wittlich. s. 10. Dostupné online.
  6. Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, František Kobliha (1877)

Literatura
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 642, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Otto M. Urban, V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914, Arbor vitae, Obecní dům Praha 2006, ISBN 80-86339-35-1
  • Mahulena Nešlehová, Soupis teoretických a výtvarně kritických statí Františka Koblihy, strojopis, Bibliografie UDU AV ČR

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.