František Klicpera

Byl nejstarším synem krejčovského cechmistra Václava Klicpery z Chlumce nad Cidlinou (1763–??) a jeho manželky Anny, rozené Krenčíkové (1765–??).[1] V roce 1807 vystudoval gymnázium v Hradci Králové a odešel do Prahy studovat nejprve filozofii, později medicínu, kterou úspěšně dokončil.

V Praze se aktivně zúčastnil vlasteneckého života; od roku 1812 vystupoval v českých ochotnických představeních ve Stavovském divadle a recitačních představeních v Klementinu. Též navštěvoval přednášky Josefa Dobrovského v jeho bytě.[2][3]

V roce 1818 se přestěhoval do Lince, kde získal místo profesora porodnictví. Zde se staral o mladšího bratra Karla (1801–??), který v Linci studoval, a syna Václava (1816–??), pozdějšího lékaře v Novém Jičíně.[2][4][p 2]

Zemřel v Linci roku 1820 nebo 1821, prvotní (matriční) údaje o úmrtí se nepodařilo dohledat.

Když roku 1808 přišel Václav Kliment Klicpera do Prahy studovat gymnázium, František zde již byl univerzitním studentem. Pomáhal mu v počátcích, kdy Václavovy znalosti němčiny byly nedostatečné. Též ho uvedl do okruhu mladých českých vlastenců, zejména mezi ochotníky.

V roce 1819 přišel do Lince František Ladislav Čelakovský; chtěl zde pokračovat ve studiích, ze kterých byl vyloučen v Českých Budějovicích.[5] Stal se spolužákem a přítelem Karla (1801-??), mladšího bratra Františka Klicpery. [6] a František Klicpera oba studenty podporoval. Čelakovský se s ním spřátelil a využíval i jeho knihovnu.[2]

Z dnešního pohledu se jedná o dílo skromné, databáze NK ČR neeviduje Františka Klicperu jako autora. Jednalo se zejména o příležitostné vlastenecké básně. Jednu z nich, z roku 1817 (podepsanou František Vítěz Klicpera, lékařství obojího doktor), zveřejnil posmrtně v roce 1871 Světozor.[7]

Překládal divadelní hry, z ruštiny povídky a kulturně-historické články. Odborným dílem je německo-latinsko-česká srovnávací botanická terminologie vydaná 1816 ve Vídni v časopise Prvotiny pěkných umění[p 3] pod názvem Katalog rozličných holandských neb harlemských, kuchyňských i lékařských koření a květin, též cizozemských polních jetelů a pokrmních bylin, jakož i všelikého obilí a lesních semen, v německém, latinském a českém jazyku.[2]

Životopisci uvádějí, že před příchodem bratra Václava do Prahy se i František Klicpera dvořil mladičké ochotnické herečce Anně Švamberkové, budoucí manželce Václava Klimenta Klicpery.[8]