František Hartl

František Hartl (183312. dubna 1896[2] Sedlovice u Turnova[3]) byl český politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

František Hartl
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867  1895[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)
nezařazený (od 1890)

Narození1833
Úmrtí12. dubna 1896
Sedlovice u Turnova
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Profesí byl mlynářem a rolníkem v Sedlovicích u Turnova. Politicky působil na Českodubsku. V letech 1865–1873 zastával funkci okresního starosty. Spoluorganizoval tábor lidu na Bezdězi. Byl předsedou České besedy v Českém Dubu a předsedou kuratoria místní Pokračovací školy hospodářské.[2][3]

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky a setrval v ní po téměř třicet let. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v kurii venkovských obcí (volební obvod Turnov – Český Dub).[4] Mandát obhájil za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[5]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[6] Čeští poslanci tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Hartl takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868[7] a zvolen znovu v doplňovacích volbách v říjnu 1869.[8] Za svůj obvod byl do zemského sněmu zvolen i v řádných volbách v roce 1870[9] a volbách roku 1872.[10] Následovala opět série zbavení mandátu a opětovněho zvolení. Takto uspěl v doplňovacích volbách v říjnu 1873,[11] doplňovacích volbách v červenci 1874,[12] na jaře 1875[13] a v únoru 1876.[14] Za kurii venkovských obcí v okrsku Turnov – Český Dub byl zvolen i v řádných volbách roku 1878,[15] volbách roku 1883.[16] a zemských volbách roku 1889.[17]

Politicky patřil mezi stoupence Národní strany (staročeské). Když ale strana v roce 1890 čelila vnější kritice i vnitřním rozporům kvůli projektu takzvaných punktací, přešel do samostatné politické skupiny okolo Jakuba Škardy.[18][3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.