František Hartl
František Hartl (1833 – 12. dubna 1896[2] Sedlovice u Turnova[3]) byl český politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
František Hartl | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1867 – 1895[1] | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Národní str. (staročeši) nezařazený (od 1890) |
Narození | 1833 |
Úmrtí | 12. dubna 1896 Sedlovice u Turnova Rakousko-Uhersko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Profesí byl mlynářem a rolníkem v Sedlovicích u Turnova. Politicky působil na Českodubsku. V letech 1865–1873 zastával funkci okresního starosty. Spoluorganizoval tábor lidu na Bezdězi. Byl předsedou České besedy v Českém Dubu a předsedou kuratoria místní Pokračovací školy hospodářské.[2][3]
V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky a setrval v ní po téměř třicet let. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v kurii venkovských obcí (volební obvod Turnov – Český Dub).[4] Mandát obhájil za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[5]
V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[6] Čeští poslanci tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Hartl takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868[7] a zvolen znovu v doplňovacích volbách v říjnu 1869.[8] Za svůj obvod byl do zemského sněmu zvolen i v řádných volbách v roce 1870[9] a volbách roku 1872.[10] Následovala opět série zbavení mandátu a opětovněho zvolení. Takto uspěl v doplňovacích volbách v říjnu 1873,[11] doplňovacích volbách v červenci 1874,[12] na jaře 1875[13] a v únoru 1876.[14] Za kurii venkovských obcí v okrsku Turnov – Český Dub byl zvolen i v řádných volbách roku 1878,[15] volbách roku 1883.[16] a zemských volbách roku 1889.[17]
Politicky patřil mezi stoupence Národní strany (staročeské). Když ale strana v roce 1890 čelila vnější kritice i vnitřním rozporům kvůli projektu takzvaných punktací, přešel do samostatné politické skupiny okolo Jakuba Škardy.[18][3]
Odkazy
Reference
- V 70. letech 19. století se kvůli politice pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
- BĚLOHRADSKÝ, David: České spolky v Českém Dubu ve druhé polovině 19. století [online]. muni.cz [cit. 2013-08-16]. Dostupné online. (česky)
- Úmrtí. Národní politika. Duben 1896, roč. 14, čís. 103, s. 2. Dostupné online.
- http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
- http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
- Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online.
- http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/020schuz/s020006.htm
- http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/007schuz/s007001.htm
- http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
- http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
- http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm
- http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm
- http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/001schuz/s001002.htm
- http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/001schuz/s001002.htm
- http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
- http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
- Národní listy 3. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307685&picp=&idpi=11406920
- Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu