František Chábera
František Chábera (5. ledna 1912 Landsberg, Německo[1] – 21. října 1999 Praha[2]) byl československý vojenský pilot a válečný stíhač.
Generálmajor František Chábera | |
---|---|
Generálmajor v.v. František Chábera | |
Narození | 5. ledna 1912 Lansberg Německá říše |
Úmrtí | 21. října 1999 (ve věku 87 let) Litoměřice Česko |
Místo pohřbení | Litoměřice |
Národnost | Češi |
Povolání | testovací pilot |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Vyučil se elektromontérem, poté vstoupil k československému vojenskému letectvu. Po studiích v letech 1930–1932 létal jako vojenský pilot u 2. a 4. leteckého pluku, od roku 1934 pak působil jako zkušební pilot Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Letňanech.
V roce 1939 se přidal k odboji a odešel nejprve do Polska a posléze do Francie, kde létal jako stíhací pilot. Během bitvy o Francii sestřelil pět německých letounů jistě a dva pravděpodobně.[3] Po obsazení Francie nacisty nejprve létal v Severní Africe, později se přesunul do Spojeného království k Royal Air Force. Zde bojoval v bitvě o Británii v 312. československé stíhací peruti, později přešel k 96. a následně 68. peruti nočních stíhačů.
Od roku 1944 sloužil jako dobrovolník v Sovětském svazu, v září až říjnu 1944 pak bojoval ve Slovenském národním povstání jako velitel 2. letky 1. československého stíhacího pluku. Na Slovensku pravděpodobně sestřelil jeden nepřátelský letoun, zničil nebo poškodil 9 nákladních a 2 osobní automobily, jeden tank, baterii minometů a velitelské stanoviště.[3] Po návratu do Sovětského svazu působil ve funkci velitele 1. letky 1. československé smíšené letecké divize v SSSR.
Po válce opět pracoval jako pilot ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu. V roce 1948 byl zatčen a obviněn údajného z pokusu o útěk. V následném politickém procesu byl odsouzen k pěti letům vězení. Vězněn byl až do roku 1953 na Borech, v pracovním táboře Vojna (uranový důl u Lešetic), Kytíně[4] a poté v Jáchymově. Po propuštění z vězení až do svého odchodu do důchodu pracoval jako elektromontér.
V závěru svého života žil v Litoměřicích, kde se stal čestným občanem města. V prosinci 2009 byl na jeho počest po něm pojmenován nový litoměřický silniční most přes řeku Labe, Most Františka Chábery. Od února 2012 jeho jméno nese i 211. taktická letka Vzdušných sil Armády České republiky.
Vyznamenání
- Československý válečný kříž 1939, udělen 4x
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československá vojenská medaile za zásluhy, II. stupeň
- Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
- Řád Slovenského národního povstání, I. stupeň
- Croix de guerre , francouzský válečný kříž se čtyřmi palmami a zlatou hvězdou
- Řád Milana Rastislava Štefánika, III. třída
- Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945[5]
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítkem SSSR
- Pamětní medaile za dobrovolnou službu Svobodné Francii[6]
- Hvězda 1939-1945[7]
- Řád Bílého lva, I. třída – vojenská skupina (in memoriam)
Odkazy
Reference
- RAK, Michal. František Chábera. Valka.cz [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- František Chábera - Topsid.com. www.topsid.com [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. Kapitola Chábera František, s. 108–109.
- http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/z-historie/
- Válka.cz, Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941-1945
- Válka.cz, Pamětní medaile za dobrovolnou službu Svobodné Francii
- Válka.cz, Hvězda 1939-1945
Související články
Literatura
- RAJLICH, Jiří. Esa na obloze. Praha: Naše vojsko, 1995. 216 s. ISBN 80-206-0720-X.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Chábera na Wikimedia Commons
- Most generala Chabery
- Článek na Valka.cz
- Hrob v Litoměřicích
- František Chábera - životopis
- Válka.cz, František Chábera