František Bubník

Po parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. Mandát ale nabyl až dodatečně v květnu 1948 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Josef Vítovec.[3] V parlamentu setrval je krátce do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Tábor.[4] Mandát získal i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954 (volební kraj České Budějovice),[5] volbách do Národního shromáždění roku 1960 (po nich poslancem Národního shromáždění ČSSR)[6] a volbách do Národního shromáždění roku 1964.[7] V Národním shromáždění zasedal do roku 1968, kdy se v souvislosti s federalizací Československa přesunul do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Zde setrval do konce funkčního období v roce 1971.[8]

Zastával i stranické funkce. VIII. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[9] K roku 1954 se profesně uvádí jako tajemník Krajského výboru KSČ v Českých Budějovicích.[10] Před svou smrtí působil ve funkci prvního místopředsedy českého Ústředního výboru Svazu československo-sovětského přátelství a předsedy Krajského výboru SČSP v Jihočeském kraji.[2]

Zemřel v ranních hodinách 20. prosince 1973 při dopravní nehodě během cesty na zasedání České odborové rady. Spolu s ním zahynul i jihočeský funkcionář Václav Lang.[2]