František Braun

V pražském Studiu loutkového filmu se stal zprvu asistentem a malířem pozadí, později mu Trnka svěřil animaci postaviček a rekvizit.[1] Spolupracoval na Trnkových filmech Špalíček (1947), Bajaja (1950), Staré pověsti české (1953), Sen noci Svatojánské (1959) a dalších.

Od roku 1974 žil znovu trvale v Nepomuku, kde 28. dubna 2003 zemřel. V důchodu byl navštěvován řadou známých umělců nejen z Čech. Při návštěvě japonských filmařů byl natočen dokumentární film o Františku Braunovi pro Japonsko.

• 1969 O starém psu Bodříkovi (režie, scénář, výtvarník)

• 1987 Putovanie kukučky Kukulienky (výtvarník)
• 1983 Kterak jsem o milého a o očičko přišla (výtvarník)
• 1978 Kačička Modropierko (TV film, výtvarník)
• 1976 Uloupený obraz (výtvarník)
• 1973 Poklad v pyramidě (výtvarník)
• 1966 Do lesíčka na čekanou (výtvarník)
• 1965 Kouzelník (výtvarník)
• 1957 Paraplíčko (výtvarník)
• 1952 Staré pověsti české (animátor)
• 1950 Bajaja (scenárista, animátor)
• 1949 Árie prérie (spolupráce)
• 1947 Špalíček (animátor)

Prvním samostatným úspěchem bylo výtvarné ztvárnění filmu Kouzelník (1965), Kačenka a kukačka v režii Ivana Renče. Film Jiřího Brdečky Do lesíčka na čekanou získal Velkou cenu XII. dnů krátkého filmu v Tours. Film byl též oceněn v Československu, Austrálii a Irsku.[2]

Obrázků, malovaných většinou technikou kvaše, si brzy povšimli přátelé a obdivovali je Trnkovi známí – Jan Werich, Zděnek Seydl či Jiří Brdečka, kteří ho požádali o namalování obrazů na míru. Brdečka si vyžádal Orfea, Werich – Rusalku, Trnka – Výjev z bible. Na zámek Kratochvíle pro stálou výstavu namaloval dva obrazy na zakázku.^[zdroj?]

• František Braun (1986, režie Bruno Šefranka, Jan Špáta)
• Mistři českého animovaného filmu, díl 16., Všeuměl František Braun (2004, v rámci cyklu byly promítnuty tři animované filmy, na kterých se František Braun podílel a dokument z r. 1986)