François Duvalier

Původně pracoval jako lékař, účastnil se očkovacího projektu vedeného americkým ministerstvem zdravotnictví, poté byl ministr práce a zdravotnictví. Tehdy dostal od svých pacientů přezdívku Papa Doc. Dva roky prožil v úkrytu před tehdejší vládou převlečený za ženu.

Chodil v černých oblecích s viditelnými vypouklinami od pouzdra s pistolí. Návštěvy zahraničních novinářů držel na nohou, když si v prstech pohrával se svým těžítkem (revolverem ráže 0,45) a pod polštářem měl ráži 0,357.

V roce 1957 proběhly za pomocí USA^[zdroj?] zmanipulované volby, kde dostal v některých okrscích přes 100 % hlasů. V roce 1958 v červnu ustál pokus o armádní převrat a za pomoci amerických poradců reorganizuje armádu.^[zdroj?] Výsledkem je uzavření vojenské akademie a nahrazení vyšších důstojníků mladým mužstvem, ze kterého vzejde soukromá milice Tonton Macoutes (strýčkové lidožrouti) o počtu 9–15 tisíc mužů. S jejich pomocí ustavil na Haiti diktátorský režim a prohlásil se prezidentem Haiti, kterým byl v letech 1957–1971. Plný titul zněl „Nejvyšší pán této země Haiti“. Milice měla za úkol jej chránit před výstřelky armády, ale nakonec zneužívala své pozice ke znásilňování, vraždění a rutinním popravám jeho politických oponentů. Rekruti milice nabraní přímo ze slumů Port-au-Prince nedostávali žádný plat a živili se vymáháním výpalného a další kriminalitou. Jejich velení sídlilo v prezidentském paláci.

V roce 1959 dostal Duvalier infarkt a po dobu léčení v nemocnici v USA ustanovil svým zástupcem Clémenta Barbota, který byl jeho hlavním poradcem a velitelem Tontons Macoutes. Po návratu Duvaliera byl uvězněn.

Dne 12. srpna 1959 se odehrál další pokus o svržení Duvaliera tentokrát za účasti kubánských partyzánů a haitských exulantů. Byli však poraženi haitskou armádou s pomocí amerického námořnictva.

V roce 1961 se odehrály na Haiti další zmanipulované volby, kdy diktátor dostal všech 1 320 748 hlasů, opozice žádný. O Haiti začal psát i americký tisk a vláda USA se začala obávat o zneužívaní peněz posílaných na ostrov, které končily výhradně u kliky diktátora.

V roce 1963 byl Barbot propuštěn z vězení, pokusil se zorganizovat převrat, ale po prozrazení plánů byl zabit. Pokusy o odstranění Duvaliera pokračovaly, tentokrát za pomocí CIA.^[zdroj?]

Duvalierova vláda začala být více násilná. Papa Doc podporoval svůj kult osobnosti, prohlašoval se za čaroděje a ztělesnění haitského národa. Věřil ve Voodoo, prohlašoval, že když potřebuje radu ve státních záležitostech, sedne si do vany s černým cylindrem na hlavě a čte ve vnitřnostech mrtvé kozy.

S postupujícím věkem se začal stávat paranoikem a megalomanem, oblékal se ve stylu lwa Bawona Samedi, prezentoval se jako Kristus a školáci modlitbou k němu začínali den. Rozmohla se také korupce a klientelismus. Po smrti Duvaliera přešla prezidentská funkce na jeho devatenáctiletého syna Jean-Claude Duvaliera, který provedl jisté reformy, ale nezabránil dalšímu růstu korupce. V roce 1986 byl donucen utéci do exilu a s sebou odnesl i velkou část z haitského státního pokladu.

Prezidenti Haiti
Předchůdce: Antonio Thrasybule Kebreau	1957–1971 François Duvalier	Nástupce: Jean-Claude Duvalier

• Obrázky, zvuky či videa k tématu François Duvalier na Wikimedia Commons