François Coppée

François Édouard Joachim Coppée (26. ledna 1842 Paříž – 23. května 1908 tamtéž) byl francouzský spisovatel, patřící ke generaci parnasistů a nazývaný „básník skromných“.

François Coppée
Rodné jméno	François Édouard Joachim Coppée
Narození	12. ledna 1842 Paříž
Úmrtí	23. května 1908 (ve věku 66 let) 7. obvod
Příčina úmrtí	infekční onemocnění
Místo pohřbení	Montparnasse
Povolání	dramatik, spisovatel, básník, romanopisec a autor
Alma mater	Lyceum svatého Ludvíka
Ocenění	Prix Lambert (1869) Montyonova cena (1872) Vitetova cena (1876) rytíř Řádu čestné legie (1876) důstojník Řádu čestné legie (1888) … více na Wikidatech
Příbuzní	Annette Coppee (sourozenec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Absolvoval Lycée Saint-Louis a pracoval jako úředník ministerstva války a archivář v Comédie-Française. V roce 1884 získal desáté křeslo ve Francouzské akademii a v roce 1888 mu byl udělen Řád čestné legie.[1] Od roku 1897 byl předsedou historické společnosti Société historique et archéologique de l'Essonne et du Hurepoix. Byl také členem Société des gens de lettres a klubu Hydropatů.

Ve své tvorbě se inspiroval životem prostých obyvatel velkoměsta, díky čtenářské přístupnosti byl ve své době značně oblíbeným autorem.[2] Jeho poezie je nesena v melancholickém tónu a vyznačuje se vytříbenou formou, často je v ní užíván alexandrín. Psal také povídky a divadelní hry, za drama Le Passant získal v roce 1869 Lambertovu cenu, v inscenaci Théâtre de l'Odéon excelovala začínající Sarah Bernhardtová.[3] Sociálně laděný román Le Coupable byl zfilmován v letech 1917 a 1936. Do češtiny byly přeloženy jeho knihy Svěcené kočičky, Mládí, Z malého světa, Stříbrný náprstek a jiné povídky.

Sentimentalitu a patetičnost Coppéeovy tvorby parodoval literární kroužek zutistů, k němuž patřili Arthur Rimbaud nebo Charles Cros.[4]

V politice zastával François Coppée konzervativní a nacionalistické postoje. V době Dreyfusovy aféry se spolu s Julesem Lemaîtrem angažoval v antisemitské organizaci Ligue de la patrie française.[5] Na sklonku života se přiklonil ke katolické církvi.

Byla mu udělena Montyonova cena a Augierova cena. V pařížské Quartier de Javel je po něm pojmenována ulice rue François-Coppée.