Elias Magnus Fries

Elias Magnus Fries
Elias Magnus Fries
	Elias Magnus Fries
Narození	15. srpna 1794; Femsjö, Švédsko
Úmrtí	8. února 1878 (ve věku 83 let); Uppsala, Švédsko
Místo pohřbení	Starý uppsalský hřbitov (od 1878; 59°51′22″ s. š., 17°37′36″ v. d.)
Alma mater	Lundská univerzita (od 1811); Katedralskolan
Povolání	botanik, pteridolog, bryolog, mykolog, vysokoškolský učitel, profesor a emeritura
Zaměstnavatelé	Lundská univerzita (1814–1834); Uppsalská univerzita (1834–1859); Uppsala Botanical Garden (od 1851); Uppsalská univerzita (od 1859)
Ocenění	čestný společník Edinburské královské společnosti; zahraniční člen Královské společnosti; společník Americké akademie umění a věd; Fellow of the Linnean Society of London; čestný doktor Lundské univerzity
Děti	Theodor Magnus Fries; Oscar Robert Fries; Elias Petrus Fries; Sanna Christina Fries
Rodiče	Theodor Fries
Příbuzní	Klas Robert Elias Fries[1], Thore Christian Elias Fries, Thoralf Gustaf Elias Fries a Otto Hjalmar Elias Fries (vnoučata)
Funkce	vysokoškolský učitel (1819–1824); profesor (od 1824); profesor (economic botany a botanika; od 1834); seat 14 of the Swedish Academy (1847–1878); rektor (1853–1854); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elias Magnus Fries (15. srpna 1794, Femsjö – 8. února 1878, Uppsala) byl švédský ekonom, botanik a mykolog.

Život a kariéra

Byl profesorem botaniky na Univerzitě v Lundu (od roku 1814) a profesorem praktické ekonomie (od 1834) a botaniky na Univerzitě v Uppsale. Společně s C. H. Persoonem je považován za jednoho z nejvýznamnějších mykologů 19. století a spolutvůrce moderní mykologické taxonomie. Mimo jiné zavedl užívání zbarvení spor (výtrusného prachu) a vzhled hymenoforu jakožto jedny z hlavních určovacích znaků.

Popsal řadu nových druhů hub a některé byly na jeho počest pojmenovány, např. liška Friesova (Cantharellus friesii).

Elias Magnus Fries má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Fr..[2]

Jeho syn Theodor Magnus Fries (1832–1913) byl taktéž botanik.

výběr

Observationes mycologicae, 1815-1818, 2 sv.
Systema mycologicum, 1821-1832, 3 sv.
Sveriges ätlige och giftiga Svampar, 1861-1868 (Jedlé a jedovaté houby Švédska)

Folkräkningar (Sveriges befolkning) 1880. Dostupné online. [cit. 2018-04-25]
BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.