Fojtova Kraš

Fojtova Kraš
	Vidnavská kaolinka, Fojtova Kraš
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Velká Kraš
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Slezsko
Zeměpisné souřadnice	50°22′8″ s. š., 17°10′36″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Fojtova Kraš (4,85 km²)
Nadmořská výška	235 m n. m.
PSČ	790 58
	Fojtova Kraš
Další údaje
Kód ZSJ	178454
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fojtova Kraš (dříve též Vojtova Kraš, něm. Voigts-Krosse,[1] Voigtskrosse, Vogtsgrosse) je vesnice (osada), která je místní částí (základní sídelní jednotkou) obce Velká Kraš. Nachází se na levém břehu říčky Vidnavky přímo naproti městu Vidnavě.

Historie

Fojtova Kraš původně tvořila část velké vesnice Kraš. Samostatně se poprvé připomíná – v listině hlásící se k roku 1291 a popisující stav v letech 1266–1268 – pod názvem Advocati Craz se 16½ lány. Tehdy patřila mezi majetek vratislavského biskupa v obvodu hradu Otmuchova. Roku 1326 v ní je zmiňováno vlastní fojtství.

Větší část Fojtovy Kraše zůstala v majetku vratislavského biskupa a byla spravována nejprve z Vidnavy, se kterou byla v 15. století biskupy rovněž zastavována, a od 16. století v rámci biskupského panství Jánský Vrch. Nadále však sloužila jako bezprostřední zemědělské zázemí Vidnavy. Město Vidnava mělo rovněž (doloženo k roku 1580) právo pást na pozemcích Fojtovy Kraše 400 ovcí, zatímco obyvatelé samotné vsi jich směli držet jen 25.

Druhá část vsi patřila až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 vidnavskému fojtství.

Při rozdělení Slezska roku 1742 se Fojtova Kraš ocitla na hranici s Pruskem, dnes s Polskem.

U Farského lesa byl v 2. polovině 19. století a v 1. polovině 20. století těžen kaolín pro vidnavský keramický závod (šamotku), který se ve skutečnosti nacházel již na fojtovokrašském katastru. V roce 1897 bylo na území Fojtovy Kraše zřízeno nádraží "Vidnava" na trati z Hukovic do Vidnavy a od roku 1911 dále do Nisy (Nysa, nyní v Polsku).

V letech 1850–1869 byla Fojtova Kraš samostatnou obcí, pak byla přičleněna jako osada k obci Velká Kraš. Od ní byla roku 1960 oddělena a připojena k městu Vidnavě. Roku 1976 byla k Vidnavě připojena i zbývající obec Velká Kraš a k 23. listopadu 1990 se Velká Kraš včetně Fojtovy Kraše od Vidnavy opět oddělila.[2]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Fojtovy Kraše podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[3]:

Rok	1806	1930	2001
Počet obyvatel	155	380[p 1]	271

z toho: 14 Čechoslováků, 337 Němců; 360 řím. kat., 17 evang., 1 bez vyzn.

Zajímavosti

Společný hrob a pomník obětem pochodu smrti (kulturní památka)[4]

Fotogalerie

boží muka u silnice na Vidnavu
křížek u silnice na Vidnavu

Reference

HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 863.
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 130.
Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 35. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977.
Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-27]. Identifikátor záznamu 135800 : společný hrob a pomník obětem pochodu smrti. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fojtova Kraš na Wikimedia Commons
Stránky obce Velká Kraš

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[4] z toho: 14 Čechoslováků, 337 Němců; 360 řím. kat., 17 evang., 1 bez vyzn.

[1] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 863.

[2] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 130.

[3] Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 35. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977.

[5] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-27]. Identifikátor záznamu 135800 : společný hrob a pomník obětem pochodu smrti. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .