Fluorid xenonový
Fluorid xenonový je chemická sloučenina. Byl poprvé připraven v roce 1963. Lze ho připravit dlouhodobým zahříváním směsi xenonu a fluoru (1:20) na teplotu 250 - 300 °C za tlaku 5 až 6 MPa v niklové nádobě. Je to pevná a krystalická látka. Je těkavější než fluorid xenonatý a xenoničitý. V pevném stavu je bezbarvý, ale v kapalné a plynné fází získává žlutou barvu.[zdroj?]. Je nejreaktivnějším fluoridem xenonu, působí jako velmi silné oxidační a fluorační činidlo. Ve vodě se prudce hydrolyzuje. Reaguje i s oxidem křemičitým, proto s ním nelze pracovat ve skleněných aparaturách.
| Fluorid xenonový | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid xenonový |
| Anglický název | Xenon hexafluoride |
| Německý název | Xenonhexafluorid |
| Sumární vzorec | XeF6 |
| Vzhled | Bezbarvá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13693-09-9 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 245,29 g/mol |
| Teplota tání | 47,7 °C |
| Teplota varu | 76 °C |
| Hustota | 3,56 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | Reaguje s vodou |
| Relativní permitivita εr | 4,1 (55 °C) |
| Tlak páry | 4 kPa (25 °C) |
| Struktura | |
| Koordinační geometrie | oktaedrická |
| Tvar molekuly | čtyřboká bipyramida |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −402 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
| R-věty | ? |
| S-věty | ? |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Struktura molekuly
Struktura této látky není dodnes uspokojivě vyřešena. V plynné fázi tvoří tato molekula pravděpodobně nerigidní deformovaný oktaedr. V krystalické formě byly popsány čtyři různé formy. Tři z těchto forem jsou složeny z tetramerních jednotek {(XeF5)+F−}4. Nejlépe byla popsána čtvrtá, kubická forma, jejíž elementární buňka se skládá z 24 tetramerů a 8 hexamerů {(XeF5)+F−}6.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.