Firdausí

Pocházel z bohaté rodiny a zpočátku byl finančně nezávislý, takže se mohl cele věnovat svému životnímu dílu, psanému již v novoperštině. Později – Šáhnáme psal plných 35 let – se však dostal do hmotné tísně a byl nucen hledat vlivného mecenáše, jenž by mu umožnil jeho dílo dokončit. Našel ho v Mahmúdovi z Ghazny, nejmocnějšímu vládci soudobého muslimského světa, který se rád obklopoval literáty a u svého dvora je někdy držel i násilím. Do Ghazny se za ním odebral v pětašedesáti letech, nakonec se však nedočkal takového uznání, jak očekával, což souviselo jednak s nevalným Mahmúdovým vzděláním, jednak s „pohanskou“ tematikou spisu – kvůli ní mu byl později dokonce upírán pohřeb na muslimském hřbitově.

Na počátku 20. století z něj učinili íránští nacionalisté obnovitele perské národní identity a z Šáhnáme pomník perské kultury. Obzvláště se v této souvislosti poukazovalo na minimum arabských slov v eposu, tento fakt však spíše souvisel s prameny, které básník používal, než s jeho perským smýšlením. V pasážích o Alexandru Velikém, kde byl odkázán na arabskou předlohu, užívá i většího množství slov přejatých z arabštiny. Za svůj národní epos pokládají Šáhnáme nejen Íránci, ale také Tádžikové.

V roce 1934 se v Teheránu zúčastnil jako oficiální host oslav tisíciletého výročí jeho narození český orientalista Jan Rypka.

• FIRDÚSÍ. Kniha králů. Překlad Jaromír Borecký. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění : Bursík a Kohout [distributor], 1910. 99 s. (Bibliotéka klasiků orientálních ; 1).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Firdausí na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Firdausí
• Autor Drobné povídky dějepisné/Básník Firdusi ve Wikizdrojích
• Kniha králů (anglicky)