Finanční správa České republiky

Finanční správu ČR tvoří tyto úřady:

1. Generální finanční ředitelství – se sídlem v Praze
2. Odvolací finanční ředitelství – se sídlem v Brně
3. Finanční úřady – v jednotlivých krajích a jeden specializovaný se sídlem v Praze

Pouze Generální finanční ředitelství je účetní jednotkou. Je financováno z rozpočtové kapitoly Ministerstva financí, kterému je podřízeno. Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření a účetnictví mají postavení organizačních jednotek Generálního finančního ředitelství. Totéž platí pro Specializovaný finanční úřad.

Generální ředitelé

• Jan Knížek (září 2005[3] – 30. dubna 2014[4])
  • Jiří Žežulka (zástupce ředitele pověřený vedením GFŘ)[5]
• Martin Janeček (27. října 2014[4] – prosinec 2018)
• Tatjana Richterová (od 28. prosince 2018[6])

Původní finanční ředitelství a jim podřízené finanční úřady byly zřízeny v roce 1991 na základě zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Pojem Finanční správa byl zaveden v prosinci 2011 zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky.

Od roku 2013 na základě zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, je Ministerstvu financí podřízeno Generální finanční ředitelství se sídlem v Praze, jemu je podřízeno Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně a jemu jsou zase podřízeny jednotlivé finanční úřady, organizované podle samosprávných krajů.

Po nástupu Andreje Babiše do funkce ministra financí začala finanční správa zpřísňovat postupy vůči podnikatelům, zpřísnily se i zákony. Změnu přístupu odráží i slova šéfa finanční správy Martina Janečka, který de facto prohlásil, že každá firma je podezřelá.[7] Zpřísnění začalo nenápadně přijetím zákona o tom, že každý kdo má zpřístupněnou datovou schránku, musí povinně podávat daňové přiznání elektronicky.[7] Později byla zrušena možnost vyřešit tuto povinnost pomoci tzv. e-tiskopisu.[7] Za nedodržení elektronické formy podání je automaticky udělována pokuta ve výši 2000 Kč.[7] V roce 2015 pokutu dostaly stovky podnikatelů, v roce 2016 pokutu dostalo 13 tisíc firem, z toho 8330 pokut bylo uděleno v souvislosti s daňovým přiznáním k dani z fyzických osob.[7] Celkově tak mají úřady finanční správy obdržet na pokutách přes 6 milionů korun.

V roce 2016 začala povinnost podávat kontrolní hlášení a podnikatelé mohou dostat pokutu až 30 tisíc Kč i v případě, že kontrolní hlášení podají včas a správně.[7][8] Přestože část zákona o kontrolních hlášeních byla Ústavním soudem uznána za protiústavní, Ministerstvo financí změnilo zákon až po další kritice.[7] Podle nové úpravy lze pokuty promíjet, ale finanční správa nastavila pro prominutí tak přísné podmínky, že prominutí nemohl skoro nikdo využít.[7] Teprve po další kritice byla metodika odpouštění pokut zmírněna.[7] Od změny do 6. dubna finanční správa odpustila 142 pokut v celkové výši téměř 3,9 milionu korun, zatímco do změny metodiky byly odpouštěny pouze 4 pokuty.[7] V roce 2016 bylo v souvislosti s kontrolním hlášením uděleno přes 2000 pokut. 1611 pokut ve celkové výši 80,5 milionu Kč bylo uděleno za nedodání kontrolního hlášení nepodané ani v náhradní lhůtě, 208 pokut v celkové výši 2,18 milionu korun bylo uděleno za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě a 208 pokut ve celkové výši 6,18 milionů korun bylo uděleno za nepodání kontrolních hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášení.[7]

Další komplikace začaly finanční úřady způsobovat podnikatelům při registraci k DPH, kdy začaly požadovat nesmyslné dokumenty a smlouvy, které často ani podnikatel mít nemůže.[7][8] Navíc začala ve velkém využívat některé již dříve přijaté instituty, např. institut nespolehlivého plátce.[7] Na konci roku 2014 bylo v registru plátců DPH jen 115 nespolehlivých plátců, na konci roku 2015 jich bylo již 3529 a k dubnu 2017 téměř 9000. Od roku 2010, kdy bylo vydáno 100 zajišťovacích příkazů, jejich počet vzrostl na 1561 vydaných v roce 2016.[7]

Přestože Ministerstvo financí a finanční správa nezvládly metodickou stránku EET a i 5 měsíců po jejím spuštění se stále objevují nové zpřesňující metodiky a finanční správa si neví rady např. s Airbnb, Janeček v médiích zmínil, že finanční správa přitvrdí v kontrolách a zvýší výši pokut.[7] Za první měsíc fungování EET finanční správa udělila 26 pokut a bylo zahájeno necelých 1000 správních řízení, v dubnu 2017 již finanční správa evidovala 105 pokut v celkové výši 655 500 Kč a ke správnímu řízení předala 1866 případů.[7] Došlo i ke zvýšení výše pokuty, na začátku března 2017 byla její výše 4758 Kč, v dubnu 2017 byla její výše již 6244 Kč.[7] Pokutu dostali i někteří podnikatelé, kteří nic nespáchali, kvůli pochybení kontrolorů.[7]

Na začátku roku 2019 finanční správa přiznala, že její úředníci byly motivování finančními odměnami, pokud firmám neuznají odpočet na výzkum a vývoj a firmě doměří daň.[18] Podle Hospodářských novin Tatjana Richterová potvrdila, že šéf úřadu mohl před daňovou kontrolou určit výši cílové odměny a výši doměřované daně, nutné k tomu, aby zaměstnanec finančního úřadu cílovou odměnu získal.[18] Za roky 2016 až 2018 byly takto vyplaceny odměny v celkové výši okolo 200 tisíc korun.[18] Přestože tuto praxi finanční správa přiznala, ministryně financí Alena Schillerová stále tvrdila, že něco takového se neděje.[18]