Filibustering
Filibustering nebo také filibuster znamená velmi dlouhou řeč v zákonodárném sboru, jíž se menšina snaží zdržovat nějaké rozhodnutí většiny a donutit ji tak k novému jednání a kompromisu. Jedná se o techniku obstrukce.
Příklady
V Senátu USA – na rozdíl od Sněmovny reprezentantů – není délka senátorských vystoupení obecně omezena a k usnesení o jejím zkrácení je třeba 3/5 většina hlasů, což v praxi filibustering umožňuje. Rekord délky drží senátor demokratické strany Strom Thurmond z Jižní Karolíny, který 28. srpna 1957 mluvil bez přestávky 24 hodin a 18 minut, aby zabránil přijetí zákona, který měl usnadnit výkon volebního práva Afroameričanů. 15 hodin mluvil Huey P. Long roku 1935 a v roce 1992 hovořil a zpíval A. D'Amato 15 hodin dokonce před televizními kamerami.
Jako obstrukce a nátlakový prostředek se ovšem nekonečné mluvení užívalo už v římském senátu a vyskytuje se občas také v britském parlamentu (H. Brougham mluvil roku 1828 bez přestávky 6 hodin, J. Golding roku 1983 s přestávkami celkem 11 hodin). Čeští poslanci podobně blokovali v 19. století jednání Říšské rady, stejně jako němečtí poslanci jednání Českého sněmu. V jiných parlamentech se k podobnému účelu používá například podávání tisíců pozměňovacích návrhů, v japonském parlamentu provokativní zdržování tajných hlasování a podobně.
Původ slova
Záhadné slovo filibuster pochází z francouzského filibustier, což je zkomolenina holandského slova vrijbuiter a znamenalo původně piráta (flibustýra).
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Filibustering na Wikimedia Commons - (anglicky)Filibuster v americkém senátu 1968
