Strom Thurmond

V roce 1942, po vstupu Spojených států do druhé světové války, Thurmond ve svých 39 letech rezignoval na pozici soudce a vstoupil do armády. Během války byl postupně povyšován až do hodnosti podplukovníka. V bitvě o Normandii (6. června – 25. srpna 1944) přistál s kluzákem jako člen 82. výsadkové divize. Za vojenskou službu obdržel 18 vyznamenání, včetně Legion of Merit, Bronzové hvězdy a Purpurového srdce. V letech 1954–55 byl prezidentem Asociace záložních důstojníků. Z americké armády odešel do výslužby v hodnosti generálmajora.

V roce 1948 se pokusil o kandidaturu na prezidenta. Získal 2,4 % hlasů a volitelů, ale prohrál s Harry Trumanem. Senátorem Spojených států byl v letech 1954–2003, nejprve jako jižní demokrat, ale od roku 1964 jako republikán. Byl magnetem pro kontroverze, neboť odmítal zákon o občanských právech z roku 1964[1] a podpořil prezidentskou kandidaturu Barryho Goldwatera.[2]

Thurmond byl nejstarším (dožil se v úřadu 100 let) a nejdéle sloužícím senátorem v americké historii, i když ten druhý rekord byl později překonán Robertem Byrdem a Danielem Inouyem.[3] Dalším rekordem je délka jeho proslovu v Senátu za účelem blokace schválení zákona o občanských právech v roce 1957, kdy bez přestávky hovořil 24 hodin a 18 minut.[4] V 60. letech 20. století odmítal ukončení segregace a přiznání občanských práv černochům.[5] V 70. letech svůj postoj zmírnil, ale trval na tom, že nemají být omezována práva jednotlivých států při rozhodování o těchto otázkách.[6]