Felix Zbořil

Po absolvování Reálného gymnázia v Holešově nastoupil do školy důstojníků v záloze v Josefově. Po jejím ukončení v říjnu 1935 působil od ledna 1936 jako pátrač-dělovod u dělostřeleckého oddílu č. 84 ve Vranově nad Topľou v hodnosti četaře aspiranta. Zde byl až do října 1936, kdy přešel do vojenské akademie v Hranicích na Moravě, kterou ukončil v srpnu 1937.Poté byl zařazen do aplikačního kursu v Prostějově až do září 1938.

Od září 1938 do března 1939 byl jako zástupce velitele letky u 2. leteckého pluku v Olomouci. Po okupaci v březnu 1939 je nucen odejít z armády a zde se začíná jeho historie jako vojáka Čs. zahraniční armády.

Citace z dopisu pana gen. Ing. Karla Mrázka ze dne 8.6.1995. " ... Felix dal dohromady skupinu asi 20 čs. let. poručíků ( včetně Fajtla) a zorganizoval náš přechod do Polska. ... Já vlastně děkuji jen jemu, že jsem se dostal do Polska a potom dále do Francie a Anglie."
Přechod do Polska zorganizoval Felix Zbořil za pomocí pana učitele Cyrila Macha a uskutečnil se 29.5.1939.
Po úspěšném přechodu hranice přišli do sběrného tábora v Krakově. Odtud 16. června odjíždí se skupinou 44 čs. letců do Gdyně. 17. 6. se naloďuje na zaoceánský parník Sobieski. Přes Skagerrak, Kattegat doplul 20. 6. do Doveru, kde se vylodil senátor Beneš s chotí. Odtud vyplouvá loď do Boulogne-sur-Mer, kam dopluli ještě ten samý den ve 14.00 hodin.

• 21. 6. 1939 odjíždí letecká skupina do Paříže a později odpoledne je autokary převezena do kasáren v Balard.
• 7. 8. odjíždí skupina čs. letců do Marseille, kde vstupují do Cizinecké legie s podmínkou, že v případě vstupu Francie do války budou přeřazeni k francouzskému letectvu. Jsou to: Fejfar, Mrázek, Zimprich, Nezbeda, Janouch, Hochmál, Šikl, Čermák, Venci, Zbořil. Po vstupu Francie do války je F. Zbořil přeřazen k francouzskému letectvu, kde sloužil v různých posádkách vlastně až do doby, kdy Francie podepsala s Německem příměří.
• 8. 8.-12. 9. – 25 escadre Sidi Ahmed 12. 9.-1. 12. – Centre d'aviation Blida
• 1. 12.-15. 4. 1940 – Centre d'aviation Pau 15. 4.-17. 6. – ClCChartre

Z knihy S.Fejfara: Deník stihače :" ...20. září dáváme dohromady naše bydlení, o všem se informujeme. Přiletěli Nezbeda a Zbořil. Ti se měli snad nejlépe. Nejvíce létali, měli své úkoly: stíhání a bombardování ponorek..."

• 18. 6. 1940 byl F. Zbořil i s dalšími letci přesunut z Bordeaux polskou uhelnou lodí Robur III do Anglie.

Zde absolvoval stíhací kurz v Sutton Bridge. 21.5.1941 hlásil příchod k 313. stíhací peruti RAF, která byla umístěna v Cattericku. Byl určen jako pobočník velitele. Zde byl však pouze do 20.7.1941, protože u něj propukla v plné míře jaterní choroba, jíž se nakazil při svém pobytu v Africe u cizinecké legie.
Po léčení byl předán k náhradnímu tělesu čs. vojska v Leamington-Spa. Zde byl později zařazen do 1.pěšího praporu v různých funkcích.

15. 8. 1944 byl npor. let. Felix Zbořil uvolněn ze svazku MNO pro Ministerstvo zahraničních věcí, kde byl určen k vyškolení v kurzu BBC pro obsluhu rozhlasových vysílačů, které měly být po osvobození umístěny na československém území v případě, že stávající rozhlasové zařízení by bylo zničeno německými vojsky.

V lednu 1945 odjíždí F. Zbořil s československou vládní delegací přes Port Said, Persii, Bagdád, Teherán, Baku, Rostov, Charkov a Kyjev do Košic. Zde byl do května 1945; poté přeřazen k Ministerstvu informací.

V Praze byl již 27. 5. 1945, v Min. informací do listopadu 1945, kdy byl uvolněn. Přešel do armádního rozhlasu, kde byl vedoucím armádní redakce až do ledna 1949. Tehdy byl přemístěn k voj. leteckému skladu 1 v Praze jako velitel pomocné letky, ale to jen do února 1949. Výborem MNO byl dán na dovolenou, později do výslužby. Poté byl podobně jako mnoho jiných letců z RAF vyřazen z armády. Potom se snažil najít jakoukoliv práci a později byl také přinucen k určitým pracím, jak o tom svědčí následující přehled.

• Květen 1949 – únor 1950 - tiskový referent v n. p. Sklo a porcelán
• Únor 1950 – „šestiměsíční brigáda“ na Kladně Září
• Říjen 1950 – vězněn ve věznici na Pankráci Do
• 2. 10. 1951 – „brigáda“ v huti na Kladně
• Červenec 1954 až červenec 1955 – uranové doly Jáchymov.

• Fejfar, St., 1970: Deník stihače. Kruh, Hradec Králové
• Duda. M., 1994: Velitel stíhacího letectva. Naše vojsko, Praha

• Seznam příslušníků RAF, odsouzených, žalářovaných nebo zavražděných v období padesátých let komunistickou justicí, StB a příslušníky pohraniční stráže
• Felix ZBOŘIL, stíhací pilot, RAF No.: 82 586
• Článek, který se zabývá Evženem Halamáskou ,kde je Felix Zbořil zmíněn^{[nedostupný zdroj]}
• Air Vice – Marshala K. Janouška, inspektora čs. letectva ze dne 4. července 1941 pod č.j. 755.dův./41
• dopis Jana Masaryka; Listiny související s účasti F. Zbořila ve vládni misi na Slovensko v r. 1945
• VHA, Praha, fond: Čs.Vj. – Francie
• VHA, Praha, fond: Čs. L. – Velká Británie
• Archív evidencie vojenských osob – Trnava
• Ministry of Defence – Londýn

• (česky) Zbořilovi věnované stránky, autor je vnukem bratra Felixe Zbořila