Felix Weingartner

Felix Weingartner
Felix Weingartner
Narození	2. června 1863; Zadar
Úmrtí	7. května 1942 (ve věku 78 let); Winterthur
Alma mater	Vysoká škola hudební a divadelní v Lipsku
Povolání	dirigent, skladatel klasické hudby, klavírista, muzikolog a spisovatel
Zaměstnavatel	Universität für Musik und darstellende Kunst Wien
Ocenění	Zlatá medaile Royal Philharmonic Society (1937)
Choť	Feodora von Dreifus (1903–1911); Lucille Marcel (1912–1921); Betty Callish (1922–1931); Carmen Studer (1931–1942)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix von Weingartner (2. červen 1863, Zadar – 7. květen 1942, Winterthur) byl rakouský hudební skladatel, dirigent a hudební publicista narozený na území dnešního Chorvatska. V letech 1908–1911 byl ředitelem dvorní opery ve Vídni, když tuto pozici převzal po Gustavu Mahlerovi. Jako dirigent vynikl zvláště v interpretaci Beethovenových symfonií. Sám psal opery, operní libreta, symfonie i vokální hudbu. Podílel se na redakci souborného vydání děl Hectora Berlioze a Josepha Haydna.[1]

Felix Weingartner

Diskografie

Sakuntala, Op. 9
Malawika, Op. 10
Genesius, Op. 14
Orestes, Op. 30
- Agamemnon, Op. 30/1
- Das Totenopfer (Oběť za zemřelé), Op. 30/2
- Die Erinyen, Op. 30/3
Kain und Abel, Op. 54
Dame Kobold, Op. 57
Die Dorfschule (Vesnická škola), Op. 64
Meister Andrea, Op. 66
Der Apostat (Odpadlík), Op. 72

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.