Federico Barocci

Federico Barocci, vlastním jménem Federico Fiori, známy jako Baroccio, Barozzi, Fiori da Urbino (asi 1533 Urbino, Itálie30. září 1612, Itálie) byl italský malíř. Jeho práce leží na pomezí manýristického a barokního umění.

Federico Barocci
Narození1535
Urbino
Úmrtí30. září 1612 (ve věku 76–77 let)
Urbino
NárodnostItalové
Povolánímalíř, rytec a kreslíř
PříbuzníSimone Barocci (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině hodináře a řezače gemů a reliéfů, od kterého dostal své první umělecké (především kreslířské) vzdělání. Mezi jeho předky patřil sochař Ambrogio Barocci. Ve 40. letech odcestoval ke svému strýci do Pesara, kde se seznámil s vévodou Francescem Mariou della Rovere, který se stal jeho podporovatelem.

Roku 1548 pravděpodobně odcestoval do Říma, kde se věnoval zejména kopírování Raffaelových děl (se kterými se seznámil už v Urbinu – Raffael byl urbinský rodák). Jeho dílo ovlivnil Tizian, francouzský malíř Melozzia da Forlì a práce Battisty Franca.

V 50. letech navštívil další italská města – Parmu, Benátky, Florencii i Bolognu. Slávu si však získal až po návratu do rodného Urbina, kde ho očarovaly díla Antonia da Correggia; díky tomu se stal jeho vynikajícím následovníkem. Už ve zhruba 25 letech dostal nabídku na obraz pro dóm v Urbinu, který v letech 1557-58 vytvořil (Umučení svatého Šebestiána).

V roce 1560 se opět vydal do Říma, tentokrát už jako poměrně známý malíř, a tam dostal spolu s Federicom Zuccarim nabídku vyzdobit malbami některé místnosti vatikánského Belvederu, ale tuto práci nedokončil – důvodem byl pokus o otrávení jedem přidaným do salátu během malířského pikniku. V důsledku toho s u něj rozvinulo onemocnění, ze kterého se až do konce života plně nevyléčil – trpěl slabostmi a bolestmi a tedy mohl denně pracovat jen po omezenou dobu.

Po uzdravení se roku 1565 vrátil do Říma pracoval na výzdobě dómu v Perugii a kostela v Urbinu. Dostal pozvání na královský dvůr od florentského velkovévody, císaře Rudolfa II. a krále Filipa II., ale ani jedno z nich nepřijal a místo toho zůstal až do smrti ve svém rodišti, kde neměl nouzi o zakázky.

Barocciho díla se doposud nacházejí v různých italských kostelech, ale taky v různých muzeích v Bruselu, Madridu, Drážďanech, Mnichově, Petrohradě, Turíně a v mnohých dalších. V České republice je však téměř neznámým autorem.

Dílo

Narození Páně, 1597
Ukládání do hrobu, 1579-82, Senigallia, kostel sv. Kříže
  • Umučení svatého Šebestiána – 1557-58, dóm v Urbinu
  • Snímání z kříže – 1568-69, Perugia, katedrála sv. Vavřince, volně podle italského malíře Daniela da Volterra (1545)
  • Odpočinek při návratu z Egypta – 1570-73, Vatikán, Pinacoteca Vaticana
  • Vévoda Francesco Maria della Rovere – po 1572
  • Ukládání do hrobu – 1579-82, Senigallia, kostel sv. Kříže
  • Zvěstování – 1572-74, Vatikán, Pinacoteca Vaticana
  • Navštívení Panny Marie – 1583-86, Řím, Santa Maria del Vallicella; roku 1620 volně kopíruje Jan Jiří Hering
  • Narození Páně – 1597, dnes Madrid, Museo del Prado
  • Svatý František při modlitbě – asi 1604-05, dnes NY, Metropolitní muzeum umění

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Federico Barocci na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.