Fara v Rajnochovicích

Portrét stavitele fary biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha (1660–1738)

Pamětní deska P. Františka Gogely (1854–1922) na představěném schodišti

Objekt byl zbudován nedlouho po roce 1716 z popudu tehdejšího olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu (ve funkci 1711–1738), který dal v Rajnochovicích rovněž postavit barokní kostel narození Panny Marie a svaté Anny.[3] Stavba původně sloužila jako biskupský lovecký zámeček, na faru byla přeměněna až roku 1727, kdy byla v Rajnochovicích ustanovena samostatná duchovní správa.[3] Tomuto účelu pak někdejší zámeček sloužil až do druhé poloviny 20. století, kdy zůstala fara neobsazena a objekt zpustl. Roku 1993 však budova prošla kompletní rekonstrukcí, ve dvoře byla zbořena dřevěná stodola a fara se stala sídlem Arcidiecézního centra života mládeže Přístav, zaměřeného na práci s animátory mládeže a na práci s ministranty.[4] Severně od původního objektu vyrostla patrová novostavba, která byla s farní budovou spojena propojovací chodbou. Část sklepních prostor byla přeměněna na kapli sv. Jana, kterou 3. února 2001 posvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner.[4]

V letech 1897–1907 byl rajnochovickým farářem P. František Gogela (1854–1922), rodák ze sousední Podhradní Lhoty, jenž se zabýval botanikou Beskyd a Hostýnských vrchů. Na představěném schodišti rajnochovické fary je od roku 1969 umístěna pamětní deska, připomínající jeho zdejší působení.

Objekt fary má podobu nevelké budovy se zvýšeným přízemím, krytý je mansardovou střechou. Vstupní průčelí stavby s představěným dvojramenným schodištěm směřuje směrem k jihu a je zvýrazněno patrovým tříosým rizalitem, v němž je zároveň umístěn hlavní vchod do objektu.[3] Rizalit je zakončen tympanonem, v jehož středu je umístěn znak biskupa Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu s pamětním nápisem. Fasádu budovy zvýrazňuje bosáž a bílé hladké okenní šambrány.