Fara v Lobendavě

Fara v Lobendavě s číslem popisným 3 je pozdně barokní budova z roku 1767 postavená podle plánů pražského architekta Antonína Schmidta (1723–1783), která stojí vedle kostela Navštívení Panny Marie. V roce 1790 ji těžce poškodil požár, po kterém prošla roku 1796 celkovou rekonstrukcí. Budova je chráněna jako kulturní památka.[1]

Fara v Lobendavě
Průčelí fary
Základní informace
Slohpozdní baroko
ArchitektAntonín Schmidt
Výstavba1767
Přestavba1790 (po požáru)
Materiálykámen, cihly
StavebníkLeopold Antonín Salm-Reifferscheidt
Současný majitelŘímskokatolická farnost Lobendava
Poloha
AdresaLobendava 3, Lobendava, Česko Česko
Souřadnice51°1′12,23″ s. š., 14°18′59,7″ v. d.
Fara
v Lobendavě
Další informace
Rejstříkové číslo památky17233/5-3814 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nejstarší písemně doložená fara v Lobendavě stála za starou rychtou a roku 1679 se zbortila. Novou budovu nechala roku 1693 postavit majitelka panství Lipová hraběnka Marie Margaretha Slavatová (1643–1698).[2] Stavba však nevydržela dlouho; roku 1767 ji dal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt (1699–1769) strhnout. Vypracováním plánů pověřil pražského architekta Antonína Schmidta (1723–1783), který podle smlouvy z 27. dubna 1767 obdržel za práci 1 100 zlatých. Stavbu vedl polír Novack.[3] Hrabě byl autorem obou nedochovaných nápisů na fasádě. V noci 13. května 1790 vypukl v budově lobendavské rychty požár, při kterém shořelo osm domů a těžce byl poškozen kostel s farou, ze kterých zbyly pouze obvodové zdi. Zastřešení a rekonstrukce vyhořelé farní budovy proběhly až roku 1796.[4] Stavba začala v období po druhé světové válce chátrat, protože se nepodařilo sehnat prostředky na její rekonstrukci. Od roku 1958 je vedena jako kulturní památka České republiky.[1] Na počátku 80. let 20. století přestala sloužit jako sídlo duchovních.[5] V druhé dekádě 21. století se budova nachází ve zchátralém stavu vyžadujícím celkovou rekonstrukci.[3] Jejím vlastníkem je Římskokatolická farnost Lobendava.

Popis

Pozdně barokní budova fary stojí na obdélníkovém půdorysu. V porovnání s dalšími stavbami Antonína Schmidta je strohá a nese řadu rustikálních prvků.[3] Hlavní průčelí člení trojosý rizalit a široká kordonová římsa. Obdélná okna zdobí nečleněné šambrány, v patře rizalitu doplněné o štukové klenáky a parapetní římsy. Do jednoduchého portálu se stlačeným záklenkem jsou vsazeny dveře s půlkruhově zakončeným ostěním. Nejvýraznějším prvkem portálu je masivní klenák, který nese číslo popisné, a stylizované konzolové útvary. Značně poničená fasáda kombinovala původně žlutou a bílou barvu. Vysokou mansardovou střechu kryje plech.[3][6]

Galerie
  • Zadní pohled (2017)
  • Detail portálu (2017)
  • Chronogram nad schodištěm (2017)
  • Fara (vlevo) a kostel na historickém snímku
  • Kostel Navštívení Panny Marie (2011)

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-11]. Identifikátor záznamu 127852 : Fara v Lobendavě. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. (německy)
  3. BACHTÍK, Jakub. Johann Anton Schmidt a kostel sv. Michaela Archanděla ve Smržovce v kontextu české architektury po polovině 18. století. Praha, 2012. 168 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petr Macek. s. 128–129.
  4. KERHART, Martin. Kronika Lobendavy kousek po kousku – II. [online]. 2011-04-10 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online.
  5. SLAVÍKOVÁ, Evženie. Duchovní správci ve farnosti Dolní Poustevna. Dolní Poustevna: [s.n.], 2016.
  6. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. Praha: Academia, 1978. S. 304.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.