Fanatismus

Fanatismus (z lat. fanaticus, posedlý, od fanum, posvátné místo) je slepá vášnivá zaujatost, nekompromisní a krajně jednostranný postoj nebo jednání člověka, který nějaké téma, myšlenku nebo věc pokládá za tak cennou, případně tak ohroženou, že námitky či odpor proti ní vyvolávají jeho zuřivost. Fanatik se vyznačuje neschopností kritického odstupu, intolerancí, nepoučitelností a jistou omezeností.

Eugène Delacroix: Fanatici z Tangieru (Minneapolis Institute of Art)

Historie

Latinské fanaticus znamenalo původně horlivého člověka a mělo spíše pozitivní význam. Křesťanští autoři slovo obrátili proti pohanům a dali mu význam pejorativní, který se pak užíval i pro sektáře. Osvícenští autoři, zejména Voltaire a encyklopedisté, obrátili tento pejorativní význam proti náboženství vůbec. Historicky se fanatismus často spojoval s náboženstvím, právě tak ovšem existuje i fanatismus politický, národní, vědecký nebo sportovní. Obecně se týká masově účinných a mobilizujících témat, zejména politických.[1]

Podle španělsko-amerického filosofa George Santayany je fanatik člověk, který „zdvojnásobuje své úsilí, když zapomněl svůj cíl“. Podle Winstona Churchilla je to člověk, který „neumí změnit své myšlení a nebude měnit téma“.

Sportovní fanoušek i převzaté anglické fan je odvozeno od fanatika, obvykle však znamená prostě přívržence a nemusí tak mít pejorativní význam.

Odkazy

Literatura
  • Filosofický slovník, heslo Fanatismus. Olomouc: FIN 1998.
  • Ottův slovník naučný, heslo Fanatismus. Sv. 9, str. 7

Reference
  1. Filosofický slovník, heslo Fanatismus. Str. 118.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.