Famagusta
Famagusta (řecky Αμμόχωστος, Ammóchostos; turecky Mağusa nebo Gazimağusa) je město na východě Kypru, ve stejnojmenné zátoce Středozemního moře. Má okolo 35 000 obyvatel. Od roku 1983 leží na území Severokyperské turecké republiky.
| Famagusta Αμμόχωστος | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 35°7′ s. š., 33°57′ v. d. |
| Nadmořská výška | 21 m n. m. |
| Stát |  Kypr |
  Famagusta | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 40 920 (2011)[1] |
| Správa | |
| Starosta | Oktay Kayalp |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ve městě se nachází řada historických památek, jako je klášter svatého Barnabáše, Othellova věž nebo gotická katedrála, přebudovaná na mešitu Lala Mustafa Paša.
Jižní předměstí Varoša obývané etnickými Řeky bylo za občanské války v roce 1974 opuštěno a od té doby je hlídají jednotky Organizace spojených národů.
Ve městě sídlí Eastern Mediterranean University, založená v roce 1979. Hlavním zdrojem příjmů pro ekonomiku Famagusty je turistický ruch.
Z města pocházejí fotbalové kluby Anorthosis Famagusta a Nea Salamis Famagusta FC, které od rozdělení Kypru hrají v Larnace, a Mağusa Türk Gücü, účastník severokyperské nejvyšší soutěže.
Historie
Nejstarší období
Město bylo založeno ve 4. století př. n. l. pod názvem Arsinoe podle královny Arsinoé II., později bylo díky svým písečným plážím pojmenováno Ammóchostos („skryté v písku“), název byl převeden do latiny jako Famagusta. Rybářská vesnice získala na významu poté, co se sem v 7. století přestěhovali obyvatelé zaniklého města Salamis. V Až do roku 1291 byla Famagusta rybářskou vesnicí, pozoruhodnou jen pro hluboké vody zálivu. Pád Tyru a následný exodus křižáků a dalších křesťanů ze Svaté země proměnil rybářskou Famagustu v jedno z nejbohatších center křesťanského světa. Právě zde se mnoho uprchlíků usadilo v naději, že se brzy vrátí do Palestiny. V roce 1373 se Famagusta dostala pod vládu Janovské republiky a v 15. století nad ní převzali moc Benátčané. Za jejich vlády byla Famagusta nejvýznamnějším obchodním městem křesťanské Levanty.
Turecké obléhání
Famagusta se proslavila hrdinskou obranou Benátčanů před osmanskými jednotkami sultána Selima II. Obléhání Famagusty začalo v říjnu 1570, zpočátku Benátčané snadno odráželi osmanské útoky. Benátské flotile se podařilo prorazit blokádu přístavu a do města dorazily pozemní posily, což posílilo posádku na 7 tisíc obránců. Ale Turkům postupně doráželi další posily a v dubnu 1571 jich bylo již 50 tisíc a začalo skutečné obléhání.
I přes brutální dělostřelecké ostřelování se Benátčané drželi a odvážně bojovali proti opakovaným zoufalým útokům muslimů. Velitel osmanských vojsk Lala Mustafa Paša nabídl veliteli města Marcatoniu Bragadinovi velmi příznivé podmínky kapitulace, ale byl odmítnut. Když 1. srpna 1571 obráncům došly zásoby potravin, zahájil Bragadin jednání s Mustafou, který slíbil volný ústup hrstce zbývajících obránců Famagusty. Když však benátští obránci kapitulovali, Turci se na ně vrhly, mnoho z nich pozabíjeli, zbytek zajali - velitele obránců Bragadina stáhli z kůže a jeho tělo pověsili na stožár lodi.
Pod tureckou nadvládou město zůstalo až do roku 1878, kdy bylo spolu s celým Kyprem přenecháno Velké Británii.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Famagusta na Wikimedia Commons
- https://web.archive.org/web/20131020083205/http://www.magusa.org/tr/
- http://www.famagusta.com/
