Operace pod falešnou vlajkou

Operací pod falešnou vlajkou bylo několikrát použito např. v druhé světové válce, a to jak na moři tak na zemi.

V roce 1977 byl schválen Dodatečný protokol k Ženevským konvencím ze 12. srpna 1949 (Protokol I), který upravuje míru podlosti takovéto operace, pravidla pro zobrazení vlajek a jiných vojenských nebo státních insignií.

• V roce 1937 se druhému oddělení Hlavního štábu československé armády podařilo naverbovat majora rakouského ministerstva války a skrytého nacistu, když zpravodajský důstojník předstíral, že patří k abwehru. To, že nepředával zprávy Německu, major zjistil až po anšlusu Rakouska.[1]

• Zapálení budovy Reichstagu v roce 1933 bylo využito nacisty k potlačení osobních svobod v Německu, z požáru byli obviněni komunisté.
• Americko-britská operace Ajax z roku 1953 měla za cíl svrhnou demokraticky zvoleného předsedu íránské vlády Muhammada Mosaddeka. Informace o podpoře, kterou při převratu poskytla CIA, byly odtajněny a jsou k dispozici v jejích archívech.[2]
• Příkladem operací pod falešnou vlajkou byly některé akce provedené v rámci operace Gladio, italské větve ilegální sítě organizované NATO. Z těchto zločinů vláda a většina médií obviňovala komunistické radikály. Vlna terorismu výrazně ovlivnila politickou atmosféru Itálie 70. let.[3][4][5][6][7][8]
• Příkladem události, která je některými označována za civilní operaci pod falešnou vlajkou, která dosud nebyla zcela objasněna, může být pokus o státní převrat a svržení Huga Cháveze z roku 2002.[9]