Gladio

Gladio byla italská větev celoevropské sítě oddílů odboje, které v době studené války měly vést partyzánský boj proti sovětské armádě na okupovaném území.

Předehra

Záminkou pro vytvoření sítě hnutí odporu (jejíž součástí Gladio bylo) se stalo prohlášení J. V. Stalina na setkání východoevropských činitelů. Na něm Stalin prohlásil, že ... vojenská převaha tábora míru je jen dočasná a potrvá 4 - 5 let. Do té doby musí komunistické armády osvobodit západní Evropu od kapitalismu a proměnit ji na oblast socialismu...

USA (prostřednictvím CIA) se rozhodly vybudovat síť vycvičených a připravených partyzánských oddílů, které by se aktvivovaly po obsazení dané země Rudou armádou či jejími spojenci. O této síti se též hovořilo jako o paralelní struktuře NATO.

V Itálii

Budování sítě Gladio zahájila v roce 1951 italská tajná služba SIFAR (později přejmenovaná na SID a ještě později na SISMI). Bližší spolupráce s CIA začala v roce 1956.

V rámci výstavby sítě vzniklo 139 skladišť zbraní a vojenského materiálu. Armádu sítě Gladio tvořilo asi 1000 lidí (z poloviny se jednalo o civilisty). Hlavní základna se nacházela na Sardinii.

Gladiatoři (jak se členové sítě nazývali) byli rozděleni do samostatných buněk, aby v případě prozrazení nedošlo ke zničení celé sítě. Kromě toho existovali specialisté na informace, sabotáže, propagandu, šifrování atd. Italská síť Gladio byla aktivní (t. j. ve stavu pohotovosti) do roku 1972.

Další země

Síť organizací existovala mezi lety 1950 a 1990 v zemích tehdejší západní Evropy, v Řecku a v Turecku (jednalo se o země sdružené v NATO i některé země nečlenské). Veřejnost a parlamenty o ní v této době neměly žádné informace, informováni byli jen někteří ministři. Sítě se budovaly za spolupráce s místními zpravodajskými službami (někdy i bez jejich vědomí, existovalo-li podezření, že jsou infiltrovány sovětskými nebo východoevropskými zpravodajskými službami).

Vojenské velení bylo Allied Clandestine Committee v hlavním štábu NATO SHAPE v Monsu. Později byly některé z těchto organizací údajně využity pro teroristické útoky pod falešnou vlajkou (tzv. false flag operation).

V rámci budování celoevropské sítě vytvořili USA a Velká Británie v Rakousku 79 tajných zbrojnic. Další se plánovaly např. ve Skandinávii.

Literatura
  • PACNER, Karel - Československo ve zvláštních službách (1945-1961) díl III., Themis, 2002, ISBN 80-7312-012-7

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.