Ex (latina)
Latinská předložka a předpona ex se v odborném i jiném textu často objevuje v mnoha různých pojmech a cizojazyčných souslovích. Její faktický význam pak záleží na připojeném latinském slově či sousloví, dále též na celkovém kontextu příslušného sdělení.
Předpona ex bývá někdy[kdy?] zkrázena na e.
Předpona
Latinská předpona ex pak obměňuje význam základu slova ve smyslu:
- ze
- z
- ven
- vzhůru
- zevnitř
- bývalý (bývalá, bývalé)
- podle, na základě
Vybrané příklady použití
- ex abrupto – bez přípravy, spatra (improvizovaný proslov)
- ex aequo – stejně, rovným dílem, stejnou měrou
- ex ante – očekávaný děj, zamýšlený stav (antonymum je ex post)
- ex cathedra – mluvit vážně s plnou odpovědností, s plnou vahou a autoritou osobnosti (pochází z ex cathedra Petri - ze stolce papežova - tedy mluvit neomylně)
- ex definitione – podle definice, vyplývající z definic
- ex lege – ze zákona, podle zákona
- ex lex – stav osoby, jenž stojí mimo zákon - není pod ochranou zákona
- ex libris – štítek se jménem nebo značkou vlastníka knihy připevněný na její přední desce
- ex nunc – od nynějška, v právu okamžitá (ne)platnost, směřující do budoucna a ne zpět do minulosti
- ex offo nebo ex officio – z moci úřední, z povinnosti (nejčastěji obhájce v trestním řízení)
- ex post – dodatečně, pozdě, opožděně, po ukončení jednání (antonymum je ex ante)
- ex praesidio – z předsednictva, od předsedy, z místa předsedajícího
- ex privata industria – z vlastní píle, ze soukromé iniciativy
- ex professo – z povolání, z profese, z odborné povinnosti
- ex promptu – rychle, bez předběžné přípravy
- ex quay – doložka mezinárodních obchodních smluv stanovující odpovědnost dodavatele za riziko a náklady až do místa dodání (obvykle do přístavu či na cílové letiště apod.)
- ex tempore – v čase potřeby, příležitostně, dle potřeb
- ex tunc – od samého počátku, v právu (ne)platnost od určitého okamžiku v minulosti
- ex usu – podle zvyku, ze zvyku
- ex voto – podle slibu, na podkladě veřejného příslibu
- ex works – doložka mezinárodních obchodních smluv stanovující povinnost předání zboží na smluveném místě (obvykle v sídle firmy odběratele)
Reference
- PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.