Evangelium Ježíšovy ženy

Ačkoli fragment dostal jméno evangelium, z takto malého útržku není možné přesně určit, jaký byl jeho původní žánr. Kingová však toto zařazení zdůvodňuje tím, že 1) obsahem evangelia je rozhovor mezi Ježíšem a jeho učedníky, což je znak charakteristický pro raně křesťanská evangelia, a 2) projednává otázku učednictví, podobně jako vybrané pasáže z Matoušova či Lukášova evangelia, nebo Evangelia podle Marie.[7]

Navíc tento žánr de facto zahrnuje veškerou raně křesťanskou literaturu, která jakýmkoli způsobem pojednává o některých aspektech Ježíšova života, ne pouze tu, která formou vyprávění pojednává o Ježíšově životě v užším pojetí, tak jako třeba kanonická evangelia.[8]

Evangelium je psáno v koptštině, přesněji v jejím sahidském dialektu, který díky své rozšířenosti poskytuje jen malé vodítko k tomu, v jaké oblasti byl text sepsán. Jako nejpravděpodobnější se ovšem jeví oblast Horního Egypta.

Písmo je na obou stranách papyru stejné, z čehož Kingová usuzuje, že byl fragment původně součástí kodexu. V důsledku rozsáhlého porušení jedné ze stran zlomku je ovšem nemožné určit, v jakém pořadí se strany v kodexu nacházely.

Stejně tak je nemožné určit autora textu, neboť bez původního názvu kodexu či jiné identifikace k tomu chybí jakékoli vodítko. S jistotou je možné říci jedině to, že text pochází z křesťanských kruhů.

Okolnosti nalezení zlomku nejsou známy, nicméně existují jistá vodítka k jeho novodobé historii.

Evangelium Ježíšovy ženy bylo pravděpodobně kolem roku 1980 vlastnictvím jistého H.U. Laukampa. Z korespondence mezi Laukampem a profesorem Peterem Munroem z Freie Universität v Berlíně (která je taktéž v držení současného majitele evangelia) vyplývá, že Evangelium Ježíšovy ženy v letech kolem roku 1980 zkoumal profesor Gerhard Fecht z fakulty Egyptologie na Freie Universität. Součástí korespondence je tato věta: „Profesor Fecht se domnívá, že tento fragment, o velikosti cca 8 cm, je jediným příkladem textu, ve kterém by Ježíš užíval přímé řeči k výpovědi o své ženě. Fecht je toho názoru, že by tento fragment mohl být možným důkazem toho, že Ježíš byl ženatý.“

V současné době papyrus patří soukromému sběrateli, který si přál zůstat v anonymitě. Poté, co prostřednictvím emailu požádal profesorku Kingovou, aby určila obsah fragmentu, v prosinci 2011 přinesl útržek na Harvard Divinity School a dal vědcům povolení k publikování výzkumu. Kingová, jejímž oborem není ani papyrologie, ani studium koptských jazyků, přizvala k výzkumu Rogera Bagnalla z Institute for the Study of the Ancient World v New Yorku a AnneMarie Luijendijk z Princetonu.

Přední strana [9]:

1 ] „ne mě. Má matka mi dala život...“

2 ] „Učedníci řekli Ježíši,“.(

3 ] popírám. Marie je toho hodna (

4 ] …„Ježíš jim řekl, ¨'Moje žena...(

5 ] …ona bude hodna být mým učedníkem..(

6 ] Nechejte hříšníky ať se naparují...(

7 ] Pokud jde o mě, bydlím s ní aby... (