Evangelický kostel (Velká Lhota)
Dřevěný kostel ve Velké Lhotě je kostelem sboru Českobratrské církve evangelické a je unikátní kulturní památkou v obci Velká Lhota v okrese Vsetín Zlínského kraje.
| Evangelický kostel ve Velké Lhotě | |
|---|---|
 Toleranční kostel chráněný jako národní kulturní památka | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Zlínský |
| Okres | Vsetín |
| Obec | Velká Lhota |
| Souřadnice | 49°26′11″ s. š., 18°2′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | Českobratrská evangelická |
| Seniorát | Východomoravský |
| Sbor | Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě |
| Datum posvěcení | 1783 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1783 |
| Další informace | |
| Adresa | Velká Lhota 30 |
| Kód památky | 35967/8-348 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byl postaven v roce 1783 krátce po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Nebyl nikdy přestavěn, mimo jiné kvůli chudobě farníků, a zůstal tak zachován jako jediný dřevěný kostel s původními rysy tolerančních kostelů v Česku.[1]
V závěru 19. století zde po dvacet let jako farář působil spisovatel Jan Karafiát. V roce 1964 byl kostel prohlášen za nemovitou kulturní památku České republiky[2] a v roce 2008 byl zařazen mezi národní kulturní památky.[3]
Historie vzniku
Evangelický sbor se na tehdejší Hrubé Lhotě ustavil rok po zveřejnění tolerančního patentu, který ukončil dlouholeté pronásledování protestantů. Bohoslužby se nejprve konaly ve stodole Jiřího Fabiána. Později se začal ze silných smrkových klád stavět roubený kostel krytý šindelem. Než se v něm však v roce 1783 mohly konat první bohoslužby[4], bylo při stavbě potřeba dodržet přísná pravidla.
Toleranční kostel nemohl mít věž ani zvony a dokonce ani vstup do něj nemohl být obrácen k hlavní přístupové cestě. Okna musela být malá. Kostel, který je ze dvou stran obehnán podsíní, je nevytápěný, bez umělého osvětlení, interiér je bez soch a obrazů. Jediným výraznějším zdobením jsou švabachem psané citáty z Bible na černých tabulích a citát z Matoušova evangelia na stropě kostela.[5]
Po vydání tolerančního patentu šlo po dlouhou dobu o jediný kostel protestantského vyznání na území Žerotínského panství. Až v roce 1866 byl postaven další evangelický kostel v nedaleké Stříteži.
Kostel je doposud v provozu a konají se v něm nedělní bohoslužby a další obřady – nepřetržitě od založení kostela.[5]
Jan Karafiát
V letech 1875–1895 zde jako farář působil autor knihy Broučci Jan Karafiát. Pobyt tohoto kazatele připomíná pamětní deska na budově fary i naučná stezka.
Odkazy
Reference
- Velká Lhota, Toleranční kostel. www.nockostelu.cz [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-28.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-10-01]. Identifikátor záznamu 147791 : Kostel evangelický. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- MonumNet, seznam Národních kulturních památek. www.monumnet.npu.cz [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04.
- Oficiální stránky obce Velká Lhota
- Velká Lhota - evangelický toleranční kostel
Literatura
- KŘIVOHLAVÁ, Kateřina; KŘIVOHLAVÝ, Pavel. Dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě. [s.l.]: Občanské sdružení Dům na skále, 2003. ISBN 80-239-2896-1.
- VAVROUŠEK, Bohumil. Kostel na dědině a v městečku. Praha: Kvasnička a Hampl, 1929. 36 + 144 s. S. tabule 66–68.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Evangelický kostel na Wikimedia Commons