Evangelický kostel (Jindřichův Hradec)

Evangelický kostel v Jindřichově Hradci byl postaven roku 1906. Je sídlem farního sboru Českobratrské církve evangelické v Jindřichově Hradci. Jedná se o jednolodní sakrální stavbu v secesním slohu s prvky lidové architektury a neogotiky podle projektu architekta Matěje Blechy.

Evangelický kostel v Jindřichově Hradci
Místo
StátČesko Česko
Souřadnice49°8′42,68″ s. š., 14°59′48,08″ v. d.
Základní informace
CírkevČeskobratrská církev evangelická
Architektonický popis
Výstavba1906
Další informace
UliceBratrská
Kód památky47410/3-5672 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jedná se o jednolodní secesní modlitebnu s ostře hrotitými okny. Dovnitř se vchází z boku nevysokou věží, na níž visí charakteristická lucerna. Věž nese jehlancovou střechu. Střechy kostela vystupují dopředu na dřevěných konzolách. Nad vchodem do kostela se nachází znak Bible s kalichem, nad nimiž je vyveden nápis: „Myť kážeme Krista ukřižovaného I. Kor. 1,23“. Loď kostela je vybavena kruchtou s varhanami, na protější straně je zakončena apsidou s kazatelnou a stolem Páně. V pravém rohu lodi před apsidou se nachází neogotická křtitelnice, kterou roku 1908 sboru daroval kníže z Waldeburgu.[1]

Vznik

Počátky

Založení evangelického kostela velmi úzce souviselo s životem evangelické menšiny ve městě. V 16. a 17. století žilo ve městě protestantů relativně velké množství a dalo by se spíše hovořit o evangelické většině.[2] Už ve 14. století se na Jindřichohradecku usazovali pronásledovaní valdenští. První zmínka o nich pochází z roku 1312. V době husitské se od roku 1420/1421 dostávají na několik desetiletí do rukou utrakvistů kostely Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava. Na počátku 16. století v Jindřichově Hradci působil také reformační kazatel Kliment Ursin Bosák.[2] Místní utrakvistické si roku 1594 postavili kostel sv. Trojice[3], kde v tzv. pikartské kapli konala svá shromáždění i Jednota bratrská. I přes různé dějinné zvraty a občasnou nepřízeň vrchnosti i roku 1595 zahájené působení jezuitů je město na přelomu 16. a 17. století nejméně ze tří čtvrtin protestantské. Kromě utrakvistů a českých bratří mají ve městě své zastoupení i německy mluvící luteráni.[2] Zásadní zlom pak pro náboženskou situaci znamenala bitva na Bílé hoře (1620) a především Obnovené zřízení zemské platící v Čechách od roku 1627.

Od roku 1781 po stavbu kostela

Rekatolizace byla obecně na jihu Čech dosti úspěšná a Jindřichův Hradec nebyl výjimkou. Po vyhlášení tolerančního patentu se zřejmě nikdo z města k nekatolické víře nepřihlásil.[4] Až později se v Jindřichově Hradci objevují evangelíci, přičemž jde především o lidi, kteří se přistěhovali z okolních vesnic. Podle údajů sčítání lidu z roku 1886 se k evangelickému vyznání hlásily čtyři osoby.[3] Teprve 19. června 1904 vzniká v Jindřichově Hradci kazatelská stanice sboru v Horních Dubenkách.[5] Věřící se scházeli v soukromém domě továrníka Otty Jungmanna v dnešní Nežárecké ulici č. 105/IV.[3] Během roku 1905 však mladá kazatelská stanice kupuje políčko v nynější Bratrské ulici. Budovu modlitebny navrhuje Matěj Blecha, jehož projektu byla dána přednost před návrhem Jana Kotěry, a provedením stavby je pověřena stavební firma Františka Černého.[5] Dne 29. dubna 1906 byl položen základní kámen a v září téhož roku byla stavba dokončena. Posvěcení se nová modlitebna dočkala 28. září 1906.[5] Tak byl kostel předán do užívání církve.

Podle velmi podobného návrhu byl roku 1908 postaven evangelický kostel v nepříliš vzdálené obci Heidenreichstein v dnešním Rakousku.[6]

Z kazatelské stanice samostatným sborem

Po vzniku Československa se kazatelská stanice spolu se svým mateřským sborem v Horních Dubenkách stala součástí nově vzniklé Českobratrské církve evangelické. Díky přestupovému hnutí rychle rostla členská základna, a tak se stal Jindřichův Hradec 7. března 1922 samostatným sborem. Mezi lety 1928 a 1929 byla k budově kostela přistavěna jednopatrová fara. Jednalo se o navázání na starší plány, už plán architekta Matěje Blechy počítal s farním bytem. Fara měla původně vzniknout již dříve, vybudování přístavby však oddálila první světová válka.[4]

Další stavební vývoj

Mezi lety 1955 až 1957 byla k lodi kostela přistavěna apsida podle návrhu architekta Bohumila Bareše[3] a na kruchtu instalovány varhany. Roku 1968 byla k faře přistavěna garáž a o rok později byla její střecha upravena na terasu farního bytu.[7] V roce 1979 proběhly velké opravy chrámu i fary. Velkých změn doznal především interiér kostela, ať už se jednalo o nové lavice nebo nahrazení původní dřevěné podlahy dlažbou. Tehdy byla na stěnu nad apsidou umístěna trojice stylizovaných dřevěných křížů. Vznikla také mozaika Milosrdného Samaritána s nápisem: „Miluj Hospodina Boha svého a miluj bližního svého jako sám sebe L 10,27“, jež zdobí stěnu apsidy. Autorem mozaiky je tehdejší farář Zbyněk Honzal (farář sboru v letech 1966 až 1987). Tentýž je také autorem mozaiky střemhlav letící holubice s nápisem „Proste a dáno bude vám“ na jihozápadní stěně lodi.[7] 7. dubna roku 1988 byl kostel a fara (nemovitost č.p. 129/IV) zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem 47410/3-5672.[8]

Současnost

V současné době využívá kostel FS ČCE v Jindřichově Hradci k bohoslužbám a dalším sborovým aktivitám.

Reference
  1. ŠTĚPKOVÁ, Barbora. K historii evangelické kazatelské stanice v Jindřichově Hradci v letech 1904 – 1922: s přihlédnutím k nekatolickému hnutí na Jindřichohradecku do roku 1904. Brno: [s.n.], 2015. 74 s. S. 32.
  2. BALCAR, David; HOJNÝ, Jaroslav; KOSTKA, Zdeněk. Českobratrská církev evangelická v Jindřichově Hradci 1906-2006: 85 let samostatného sboru: 100 let kostela. 1. vyd. Jindřichův Hradec: Sbor ČCE v Jindřichově Hradci, 2006. 16 s.
  3. FIALOVÁ, Eva. Českobratrský evangelický sbor v Jindřichově Hradci (Příspěvek k jeho historii se zřetelem ke vzniku kazatelské stanice): Přednáška ke 100. výročí postavení kostela. Konferenční sál muzea v J. Hradci 21. září 2006. [s.l.]: [s.n.], 2006. 16 s. S. 4,6-16.
  4. PELTANOVÁ, Anna. Evangelíci na Jindřichohradecku: od Tolerančního patentu po vznik ČCE: Diplomová práce. Praha: [s.n.], 2017. 52 s. S. 13, 34-39.
  5. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. 561 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7017-129-5, ISBN 80-7017-129-4. OCLC 699564289 S. 213.
  6. HELD, Karl Traugott. 60 Jahre evangelische Kirche in Heidenreichstein 1908-1968. 1. vyd. [s.l.]: Gmünd, Evang.Pfarrgem, 1968. 32 s.
  7. 100 let kostela | Sbor Českobratrské církve evangelické v Jindřichově Hradci. jindrichuv-hradec.evangnet.cz [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  8. evangelická modlitebna - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.