Eva z Rožmberka

Narodila se jako předposlední dítě Jošta III. z Rožmberka a Anny z Rogendorfu. Právě díky jejímu doporučení se stal Jakub Krčín z Jelčan správcem rožmberského dominia.

Dne 19. září 1564 se vdala za Mikuláše Zrinského ze Serynu, významného chorvatského šlechtice a největšího turkobijce své doby. Jí bylo 26 let, jemu asi o třicet více. Navíc to byl ovdovělý otec třinácti dětí. Svatba se konala na zámku v Jindřichově Hradci. Tuto událost připomíná pamětní deska u vchodu do zámecké kaple na třetím nádvoří. V Českém Krumlově nebylo možné svatbu zorganizovat, protože Vilém z Rožmberka držel smutek za svou nečekaně zesnulou druhou manželku. Svého chotě následovala Eva do chorvatského Čakovce. Mikuláš Zrinský byl velitelem pevnosti Szigetvár a při jejím pádu 7. září 1566 byl Turky zabit a posmrtně sťat.[1] Mladá vdova se vrátila i se dvěma dětmi (dcera neznámého jména, narozena 1566, syn Jan, narozen 1565)[2] na otcovské statky. Azyl získala u svého mladšího bratra Petra Voka v Bechyni, kde setrvala až do svého dalšího sňatku v roce 1578, kdy si 16. září v Českém Krumlově vzala za manžela italského hraběte, dvořana mantovského vévody Paola de Gassoldo. Svatebního obřadu se nezúčastnil nikdo z jejích příbuzných. Po několika týdnech odešla s manželem do Mantovy. Netrvalo dlouho a díky životu na vysoké noze jim došly peníze. Proto přijela se svým manželem do Čech k bratrům v listopadu 1581 (Český Krumlov) a také na konci roku 1588 (Český Krumlov a Kratochvíle). Pokaždé se však do Itálie vrátili s nepořízenou. Zemřela v Mantově v roce 1591. Není známo, kde byla pohřbena.

Byla vychována v katolické víře, krátce po svém prvním sňatku s Mikulášem Zrinským ze Serynu přestoupila na luteránskou víru.^[zdroj?] Po druhém sňatku s Paolem de Gassoldo opět konvertovala ke katolictví. Italští inkvizitoři v Mantově ji bedlivě sledovali, pohlíželi na ni jako na poloviční kacířku, protože jednou přijala luteránskou víru a navíc pocházela ze země heretiků.^[zdroj?]

Syn Jan zůstal po matčině odchodu do Itálie v péči strýců Petra Voka a Viléma, kteří sami děti neměli. Po smrti Petra Voka zdědil rozhodující část rožmberského majetku.