Evžen Vratislav z Mitrovic

Narodil se hraběti Antonínovi (1756–1791), který se přihlásil o dědictví Netolických z Eisenberka a přijal spojené příjmení (Vratislav-Netolický) a Eleonoře, rozené Bruntálské z Vrbna.

V roce 1804 Evžen vstoupil do armády. Po účasti v bojích v letech 1805–1809 a 1813–1816 dosáhl v roce 1816 hodnosti podplukovníka a byl velitelem 4. pluku hulánů. V roce 1820 byl povýšen do hodnosti plukovníka a v roce 1830 dosáhl hodnosti generálmajora. V roce 1835 byl povolán do dvorské válečné rady a stal se druhým majitelem 1. pluku kyrysníků. V roce 1840 se stal generálním adjunktem císaře Ferdinanda a tajným radou, v roce 1847 rytířem řádu zlatého rouna. V roce 1848 sloužil pod polním maršálem Radeckým jako velitel 1. armádní skupiny v Itálii, v roce 1849 měl hodnost generála kavalérie. V roce 1855 se stal kancléřem vojenského řádu Marie Terezie.

Ačkoliv se Evžen věnoval především vojenské kariéře, byl zároveň dědicem fideikomisu Kost a dalších statků, správu za svého života svěřoval vesměs úředníkům.

Zemřel bezdětný ve Vídni v roce 1867. Jeho osobou vymřela kostecká větev rodu (Vratislav-Netolický), což vedlo k dědickým sporům a Kost nakonec získal Flaminio dal Borgo, potomek mladší ze sester Evžena Vratislava.[2] Jeho dědicům patří hrad Kost dodnes.