Evžen Macků

Genealogické kořeny akademického sochaře Evžena Macků sahají až k českému malíři, ilustrátoru a grafikovi Josefu Mánesovi.[4] Po studiích na SUPŠ v Uherském Hradišti a AVU v Praze byla slibně se vyvíjející tvorba Evžena Macků předčasně ukončena (v jeho jedva dožitých 29 letech) tragickou smrtí.[5] Kromě umělecké tvorby se také rád věnoval i sportovním aktivitám (mimo jiné např. cyklistice a vysokohorské turistice). Měl rád hory a patřil mezi horolezecké nadšence. Do Vysokých Tater jezdíval často ze svého bydliště v Uherském Hradišti a to až do osudného dne 5. srpna 1961.[6][7] Toho letního dne (po promocích na pražské AVU) se Evžen Macků vydal spolu s dalšími dvěma kolegy (horolezci z NDR) do Vysokých Tater. Zde všichni tři tragicky zahynuli (pádem) na jižní stěně Východního Železného štítu.[3][6][7] Pohřben byl v rodinné hrobce na hlavním městském hřbitově v Mařaticích.

• Maturita na Gymnáziu v Uherském Hradišti
• Střední uměleckoprůmyslová škola (SUPŠ) v Uherském Hradišti[8]
• 1955 až 1961 - Akademie výtvarných umění (AVU), Praha, Prof. Jan Lauda[8]

Manželka Evžena Macků - Alena Macků spolupracovala s Hermínou Týrlovou jako animátorka ve filmovém studiu ve Zlíně. Po smrti manžela vyučovala tvarování obuvi a módních doplňků na Uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Posléze se odstěhovala do Zruče nad Sázavou, kde pracovala jako návrhářka dětské obuvi v podniku Sázavan.

Evžen Macků po sobě (kromě sedmileté dcery Marty Macků) zanechal též dva syny. Oba nesou jméno po svém otci a oba se narodili až po tragické události ve Vysokých Tatrách. Prvního Evžena měl se svojí přítelkyní Hanou Lorencovu, druhého pak se svojí manželkou Alenou. [p 1]

Evžen Macků byl otcem malířky Marty Vavrysové (rozené Macků) (* 12. srpna 1954 ve Zlíně)[4], dědečkem uměleckého designera, malíře a sochaře Martina Vavryse a dědečkem Markéty Möllerové (rozené Vavrysové) (* 18. září 1972 v Uherském Hradišti)[9]. Akademický malíř Pavel Vavrys je zetěm Evžena Macků.

Ve volné tvorbě se Evžen Macků věnoval převážně figurální tematice.[10] Náměty často čerpal ze sportovního a divadelního prostředí.[10] V roce 1962 mu byla uspořádaná posmrtná výstava jeho studentských prací v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kde je svým dílem částečně zastoupen. Díla Evžena Macků se nacházejí mezi jeho přáteli a v soukromých sbírkách většinou v jeho rodném městě.

• 1962 - Pražské výstavy, Výtvarná práce, ročník: 10, číslo: 3, rok vydání 1962, strany: 2-3[8]
• 2001 - Malý, Zbyšek, ed. a Malá, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001 (VII. L - Mal), Výtvarné centrum Chagall, sv. Prameny a dokumenty, Ostrava, ISBN 80-86171-00-0[8]
• 2003 - Slovník žáků a absolventů zlínské Školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a v Uherském Hradišti /1939 - 2003/, Slovácké muzeum, Uherské Hradiště[8]

• Ukázky z tvorby Evžena Macků
• 
  Plavkyně (součást stálé expozice Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti)
• 
  Plavkyně (detail)
• 
  Veslaři
• 
  Na špičkách
• 
  Baletka
• 
  V podvečer
• 
  Fotografka
• 
  Mříž
• 
  Dcera Marta (dřevo)
• 
  Portrét Z.S. (mramor)