Eugeniusz Lokajski

Věnoval se atletickým sportům: hod oštěpem (trénoval od 15 let), pětiboj a desetiboj, skok vysoký. Získal medaile z polského mistrovství. V roce 1924 nastoupil do KS Warszawianka, kde trénoval různé disciplíny vč. plavání, běh a fotbal. Chtěl vstoupit do oštěpařské sekce, ale trenér ho odmítl. V roce 1928 složil maturitu na Evangelické reálce Mikołaj Rej ve Varšavě. Vystudoval Ústřední institut tělesné výchovy ve Varšavě. Po ukončení studií a absolvování vojenské služby v roce 1932 se vrátil do KS Warszawianka. V roce 1934 se stal asistentem - instruktorem atletiky na CIWF, později učitelem tělesné výchovy na domácí střední škole Mikołaje Reje. V roce 1934 se stal mistrem Polska v hodu oštěpem. V roce 1935 vyhrál vicemistrovství světa v pětiboji v Budapešti. Závodil na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936, kde obsadil 7. místo v hodu oštěpem. Jeho polský rekord z roku 1936 – 73,27 m – vydržel 17 let. Před druhou světovou válkou byl předním oštěpařem na světě.

Od roku 1931 do roku 1932 sloužil v Záložní důstojnické kadetní škole pěchoty v Zambrówě. Byl povýšen do hodnosti podporučíka v záloze ve Sboru důstojníků pěchoty se služebností k 1. lednu 1934 a ověřen s místem 42. Po vypuknutí 2. světové války velel v zářijovém tažení četě 35. pěšího pluku. Po invazi SSSR do Polska 17. září 1939 byl zatčen Sověty u Brestu, ze zajetí uprchl a v říjnu 1939 se vrátil do Varšavy. Zpočátku se skrýval a v té době pracoval jako dělník v Paprotnii. Poté se ve Varšavě věnoval fotografii, včetně divadelní fotografie, v roce 1942 si otevřel fotografický ateliér v bytě své matky v ulici Łucka 2. Později za německé okupace přednášel tajnou výuku na CIWF, působil jako učitel tělocviku na Soukromé obecné škole Mikołaje Reje. V lednu 1944 složil přísahu Zemské armádě a stal se důstojníkem v hodnosti poručíka. Stal se velitelem čety ve 3. rotě Praska, která byla součástí 1. praporu 3. oblasti Rembertów, 7. okresu Zemské armády „Obroża“.

Během Varšavského povstání sloužil ve štábní rotě „Koszta“ (pod pseudonymem "Brok"), zpočátku byl styčným důstojníkem roty a 30. srpna 1944 se stal velitelem čety. Zabýval se fotografickou dokumentací průběhu bojů a zločinů německé armády a jeho fotografie se setkaly s širokým uznáním a jsou neocenitelným svědectvím o odporu bojové metropole (svou fotografickou vášeň rozvinul již ve 30. letech pomocí fotoaparátu Leica). Pořídil přes 1000 fotografií dokumentujících Varšavské povstání. Zemřel 25. září pod troskami nájemního domu vybombardovaného Němci v ulici Marszałkowska 129, kam šel do tamního fotografického obchodu s úmyslem koupit filmy do fotoaparátu. Jeho tělo bylo vyhrabáno zpod trosek 15. května 1945. Byl pohřben na hřbitově Powązki ve Varšavě (oddíl 149-1-22).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugeniusz Lokajski na polské Wikipedii.

• Seznam polských fotografů
• Fotografická kancelář BIP KG AK

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eugeniusz Lokajski na Wikimedia Commons