Ernst Theumer

Jeho otcem byl pražský advokát Josef Theumer.[4] Ernst vystudoval gymnázium v Praze, kde studoval do roku 1850, pak vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě a hospodářskou akademii v uherském Altenburgu a lesnickou akademii v saském Tharandtu.[3][4] Pak se věnoval správě hospdodářství, které zdědil po otci.[4]

V zemských volbách v březnu 1867 byl za velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky, zvolen na Český zemský sněm.[5] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1872.[6] Mandát obhájil v zemských volbách roku 1878.[7] Zastupoval provídeňskou a centralistickou Stranu ústavověrného velkostatku.[8]

Působil jako referent zemského vyboru pro zemědělská kuratoria v Libverdě a Táboře. V letech 1873–1879 byl členem zemské zemědělské rady a roku 1880 i členem zemského výboru (podle jiného zdroje zasedal v zemském výboru od roku 1872 až do roku 1883 a vedl v něm zemědělský referát[4]). Roku 1875 se stal členem hydrografické komise.[3] Od roku 1893 působil jako vrchní ředitel České spořitelny, přičemž již od roku 1885 zasedal v jejím výboru. Zasadil se o vznik německého zemědělského Ústředního svazu pro Čechy, v němž zastával funkci náměstka předsedy. Roku 1881 mu byl udělen Řád železné koruny a roku 1901 Řád Františka Josefa.[4]

Zemský sněm ho roku 1869 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). 11. prosince 1869 složil slib. Opětovně byl do vídeňského parlamentu delegován zemským sněmem roku 1871. 7. března 1871 složil slib.[9] V roce 1871 byl i členem rakousko-uherských delegací.[4] Do Říšské rady se vrátil ještě ve volbách roku 1891, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Děčín, Rumburk atd. Rezignace oznámena na schůzi 10. října 1893.[9] Vstoupil do poslaneckého klubu Sjednocená německá levice. Důvodem rezignace na poslanecký mandát bylo zvolení do vedoucí funkce v České spořitelně.[4]

Jeho manželkou se roku 1858 stala[10] Eleonore von Schlosser[11], dcera politika Karla Schlossera. Měl s ní tři děti.[4]

Zemřel v červenci 1904 po krátké nemoci. Před smrtí odjel na léčebnou kúru do Karlových Varů, ale léčení musel přerušit kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu a vrátil se do Prahy.[4]