Ernst Ferdinand Storch

Ernst Storch se narodil 3. dubna 1865 v Bílencích. Jeho rodiči byli Franz Storch (1820–1892), který pracoval jako správce bíleneckého statku,[1] a Anna Seidlerová, jejíž otec býval ředitelem červenohrádeckého panství. Během Ernstova dětství se rodina přestěhovala do Chomutova a jeho otec se stal ředitelem parního mlýna, který stával na rohu ulice Jakoubka ze Stříbra a Mánesovy.[2]

Storchova vila v Chomutově

Ačkoliv sám Ernst byl katolík, oženil se s protestantkou Annou Františkou Kateřinou Braunovou (* 1887) z braniborského Grünewaldu. Svatební obřad se konal 20. března 1907.[2] Narodily se jim tři děti: Eberhard (* 1908), Ernst Raimund Wolfgang (* 1913) a Friedrich (* 1917). Rodina bydlela ve vile čp. 854 v chomutovské Schillerstraße, pozdější Čelakovského ulici čp. 12.[3] Ve své vile Ernst Storch odpoledne dne 23. května 1938 zemřel.[4]

V roce 1884 mladý Ernst úspěšně ukončil studium na chomutovském gymnáziu a poté absolvoval roční vojenskou službu u 11. pěšího pluku v Praze, kde také vystudoval právnickou fakultu tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity, na níž také roku 1889 získal doktorát. Po studiích pracoval u Krajského soudu v Mostě, Okresního soudu v Chomutově a v advokátní kanceláři Antona Pergelta ve Vídni.[1]

Po návratu do Chomutova si roku 1897 otevřel vlastní advokátní kancelář a zároveň se zapojil do politického života. Ještě téhož roku se stal členem správního výboru chomutovské městské spořitelny, brzy poté velitelem měšťanských ostrostřelců a v letech 1908–1924 působil jako člen Okresního výboru Chomutov – Hora Svatého Šebestiána. Chomutovským starostou byl poprvé zvolen 30. března 1910.[1]

Prvním velkým projektem, na kterém se v Chomutově podílel, se stala Zemská výstava německého obyvatelstva v Čechách (Deutschbömischen Landesschau) otevřená 15. června 1913.[1] Za úspěšné provedení výstavy získal Řád železné koruny.[3] Za veřejnou politickou a samosprávní činnost během první světové války mu byl roku 1917 propůjčen Válečný kříž za civilní službu 2. třídy.[1]

Po vzniku Československa se významně podílel na aktivitách německé menšiny. Roku 1919 byl zvolen za člena předsednictva Svazu německých okresů a měst v Čechách (Verband deutscher Bezirke und Städte Böhmen)[1] a ve stejném roce se na krátkou dobu stal předsedou Německé nacionální strany, u jejíhož zrodu stál. Na počátku dvacátých let však vysokou politiku opustil a věnoval se práci chomutovského starosty.[5]

Jako starosta, kterým byl znovu zvolen v letech 1919, 1923 a 1929, se Ernst Storch podílel na řešení problému s nedostatkem bytů ve městě. Roku 1919 městská rada poskytla pozemky pro výstavbu rodinných a bytových domů a později přidala ještě dar jednoho milionu korun určených pro jejich výstavbu. Podpora se týkala pouze Němců a byty pro Čechy se stavěly bez podpory města, které později věnovalo alespoň stavební pozemky. Budovaly se také veřejné stavby. Už roku 1919 byl založen lázeňský areál u Kamencového jezera a sportovní areál u městského parku. O rok později město koupilo plynárnu a elektrárnu a v roce 1926 byla na náměstí T. G. Masaryka otevřena první česká škola. Ernst Storch stál také u založení městského archivu a muzea, které bylo v městské radnici otevřeno 8. září 1923. Od 1. srpna 1924 začala na radnici fungovat také městská knihovna.[5]

Po pětiletém jednání se se podařilo dohodnout sloučení Chomutova a Horní Vsi, ke kterému došlo 1. srpna 1928. Počet obyvatel Chomutova tak přesáhl 32 tisíc, čímž se roku 1930 stal po Liberci druhým nejlidnatějším městem v severních Čechách. Ačkoliv zastupilestva obou obcí sloučením zanikla, Ernst Storch poté zastával pozici předsedy obecní správní komise až do jejího rozpuštění pro ztrátu důvěry dne 8. února 1929.[4]

Dne 8. července 1929 byl Ernst Storch naposledy zvolen starostou. Během jeho posledního mandátu byla roku 1932 dokončena budova gymnázia a později Sportovní dům a budova okresního úřadu na Masarykově náměstí. Ještě před jejím otevřením však musel podle zákona č. 201/1933 o zastavování činnosti a rozpouštění politických stran jako člen Německé nacionální strany z funkce starosty v roce 1933 odstoupit. Se složením funkce opustil zároveň politický život.[4]