Horní Ves (Chomutov)

Horní Ves
	Kostel svaté Barbory v Horní Vsi
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Chomutov
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Zeměpisné souřadnice	50°27′58″ s. š., 13°24′2″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Chomutov II
	Horní Ves
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Ves (německy Oberdorf) je bývalá vesnice, která stávala na severozápadním okraji Chomutova. Počet obyvatel původně malé vesnice se v devatenáctém století rozrostl na sedm tisíc a vesnice se urbanisticky proměnila na sídlo městského typu.[1] Postupným rozšiřováním splynulo se zástavbou Chomutova, a proto byla obě sídla v roce 1928 administrativně sloučena.[2]

Poloha

Původní vesnice stávala na levém břehu Chomutovky přibližně v prostoru Bezručovy ulice. V severozápadní části návsi stával panský dvůr, na jehož místě byl postaven výškový dům Merkur. Architektonickou dominantou se stal kostel svaté Barbory u silnice do Křimova.[3] Vesnice se postupně rozrůstala a hlavními osami rozvoje se staly budoucí Kadaňská a Blatenská ulice.[1]

Název

Název vesnice se v historických pramenech vyskytuje ve například tvarech Oberdorff (1468),[4] Oberdorf (1497), Oberndorff (1571) nebo Horní ves a Oberdorf (1854).[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281, kdy patřila řádu německých rytířů z chomutovské komendy.[6]

V polovině devatenáctého století zde hraběnka Gabriela Buquoyová nechala otevřít hnědouhelný hlubinný důl Milosrdenství (někdy též Gabriela). Zaměstnával dvacet až třicet horníků, kteří v hloubce okolo dvaceti metrů těžili až šest metrů mocnou uhelnou sloj. Roční produkce uhlí se pohybovala od pěti do deseti tisíc tun. V roce 1872 podnik získal Uhelný průmyslový spolek, ale jeho plány na intenzivní těžbu se nezdařily. Požár poškodil starou šachtu, a přestože byly brzy otevřeny nové těžné jámy vybavené parními stroji, nedokázal se podnik vyrovnat s poklesem poptávky koncem sedmdesátých let devatenáctého století a důl byl uzavřen. Jeho celková produkce se odhaduje na 100 až 120 tisíc tun uhlí.[7]

První úvahy o sloučení Horní Vsi s Chomutovem se objevily v roce 1923. Jednání probíhala dalších pět let až do 6. března 1928, kdy ministerstvo vnitra spojení obcí odsouhlasilo. Součástí Chomutova se Horní Ves se svými osmi tisíci obyvatel stala dne 1. srpna 1928.[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 6 887 obyvatel (z toho 3 415 mužů), z nichž bylo 640 Čechoslováků, 6 141 Němců, osm Židů, dva příslušníci jiné národnosti a 96 cizinců. Většina obyvatel se hlásili k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 126 evangelíků, 34 členů církve československé, dvanáct židů, dva příslušníci nezjišťovaných církví a 230 lidí bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	761	1 596	2 230	3 917	5 740	6 887	9 582	.	.	18 394	17 185	15 444	13 761	12 858
Domy	83	108	132	227	335	472	892	.	.	1 561	1 593	1 681	1 595	1709

Reference

RAK, Petr; PACHNER, Jaroslav. Chomutovská uličnice. Ústí nad Labem: Albis international, 2005. ISBN 80-86971-02-3. S. 52–53. Dále jen Rak 2005.
Rak 2005, s. 54
Rak 2005, s. 51
SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. Dodatky. Svazek V. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Horní Ves, s. 293.
PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Horní Ves, s. 506.
BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 73. Dále jen Binterová 1997.
BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 125.
RAK, Petr. Chomutovský starosta dr. Ernst Storch. Památky, příroda, život. 1996, roč. 28, čís. 2, s. 42. ISSN 0231-5076.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Chomutov. Dostupné online.

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Ves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[ulicnice-1] RAK, Petr; PACHNER, Jaroslav. Chomutovská uličnice. Ústí nad Labem: Albis international, 2005. ISBN 80-86971-02-3. S. 52–53. Dále jen Rak 2005.

[2] Rak 2005, s. 54

[3] Rak 2005, s. 51

[svoboda-4] SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. Dodatky. Svazek V. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Horní Ves, s. 293.

[profous-5] PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Horní Ves, s. 506.

[dejiny-chomutova-6] BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 73. Dále jen Binterová 1997.

[hornictvi-7] BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 125.

[rak-1996-8] RAK, Petr. Chomutovský starosta dr. Ernst Storch. Památky, příroda, život. 1996, roč. 28, čís. 2, s. 42. ISSN 0231-5076.

[sldb1921-9] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210.

[sldb-10] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Chomutov. Dostupné online.