Eric Fehr

Vysoký útočník začínal v kanadské juniorské soutěž WHL, ve kterém byl vybrán draftem z prvního kola celkově z pátého místa týmem Brandon Wheat Kings. Ještě téhož roku 2000, kdy byl draftován, odehrál první čtyři zápasy za Brandon Wheat Kings. V klubu hrával v letech 2000-2005. Největší úspěch zaznamenal v poslední sezoně 2004-05, stal se nejlepším hráčem v lize, získal trofeje Bob Clarke Trophy a Four Broncos Memorial Trophy, jako jediný pokořil hranici 100 kanadských bodů. V playoff se stal opět nejproduktivnějším hráčem ale na pohár Ed Chynoweth Cup nedosáhli, prohráli ve finále nad týmem Kelowna Rockets 1:4 na zápasy.

V roce 2003 byl draftován do NHL, vybral si ho tým Washington Capitals v 1. kole, celkově z 18. místa. Do organizace Capitals se připojil o dva roky později, jelikož nebyl v základní sestavě byl poslán na jejich farmu v Hershey Bears. V Hershey Bears odehrál podstatně celou část sezony 2005/06, s týmem postoupili do playoff. Jako nováček v seniorském hokeji zaznamenal v základní části 53 bodů v 70 odehraných zápasech a v playoff 11 bodů v 19 zápasech, výrazně pomohl k zisku titulu v lize AHL a po devíti letech mohli hráči Bears zvednout nad hlavou Calderův pohár. 18. prosince 2005 odehrál první zápas v NHL, v zápase proti Florida Panthers odehrál sedm a půl minuty. Následující sezonu opět začínal na farmě v Hershey Bears, na konci listopadu byl povolán ke dvou zápasům v NHL, poté byl poslán zpátky na farmu, na konci ledna byl opět povolán do hlavního kádru Capitals. Nakonec odehrál v nejprestižnější soutěži 14 zápasů, zaznamenal své první body.

V průběhu sezony 2007/08 utrpěl zranění, která ho vyřadila na delší dobu, v únoru 2008 se zotavil po zranění. Od ročníku 2008/09 začal hrát pravidelně za Capitals. Nejproduktivnější sezonu zaznamenal ve 2009/10, za 69 odehraných zápasů si připsal 39 kanadských bodů (21+18). 9. července 2010 prodloužil smlouvu s týmem Washington Capitals o dva roky s platem 4.4 milionů dolarů. V Washingtonu odehrál celkem šest sezón a 8. července 2011 byl vyměněn do týmu Winnipeg Jets za Danicka Paquetteho a čtvrté kolo draftu v roce 2012. Část sezony musel vynechat kvůli operaci pravého ramene. Po vypršení smlouvy mu vedení Winnipegu Jets nenabídlo smlouvu a 1. července 2012 se stal nechráněným hráčem. V sezoně 2012/13 nastala výluka v NHL, jelikož neměl smlouvu nebyl pod ochranou klubu a mohl odejít ze zámoří bez pojistky hráče pro klubu. 23. října 2012 se dohodl na smlouvě s finským klubem HPK, který hraje domácí nejvyšší soutěž SM-liiga. Po skončení výluky v NHL podepsal 13. ledna 2013 jednoletou smlouvu s Washington Capitals, jeho výdělek činil 600 000 dolarů.

O čtyři měsíce později prodloužil smlouvu s Washingtonem o následující dva roky. V závěru sezony 2014-15, ve kterém mu končila smlouva si poranil loket a musel podstoupit operaci, zotavení probíhalo po dobu 4-6 měsíců. S jeho zranění byl oddálen jeho účast na následující sezónu. 28. července 2015 podepsal tříletou smlouvu s týmem Pittsburgh Penguins, jeho výdělek je 6 000 000 dolarů.[1] Debut za Penguins musel odložit prvních deset zápasů kvůli zranění. 31. října 2015 odehrál první zápas za tučňáky proti Toronto Maple Leafs, v zápase zaznamenal jednu asistenci a vstřelil gol v oslabení, zápas skončil 4:0 pro tučňáky. Po základní části se s týmem probojovali do playoff, v semifinále se střetli s klubem Washington Capitals, ve kterém působil devět sezon. Ve druhém zápase playoff proti Capitals vstřelil ve třetí třetině gol brankáři Bradnu Holtbymu, tím zajistil vítězství 2:1 pro tučňáky a srovnal sérii na 1:1. V závěru playoff porazili San Jose Sharks a vyhráli Stanley Cup, pro Erica Fehra teprve první.

Po zisku Stanley Cupu a oslav, se s Pittsburgh Penguins připravoval na další ročník. Nejčastěji hrával až ve čtvrté formaci Pens, v průběhu sezony se nevyhnul zranění. 28. února 2017 byl spolu se spoluhráčem Steven Oleksy a čtvrtou volbou draftu za kanadského obránce Frank Corrado z Toronto Maple Leafs. Premiéra v dresu Maple Leafs odehrál až po vyléčení zranění, které mu trvalo měsíc. Zápas se mu moc nevydařil, pouze jednou vystřelil na branku, na ledě vydržel přes jedenáct minut a zapsal si jeden záporný bod za pobyt na ledě +/-. Po zápase proti Columbus Blue Jackets mu bylo dokonce zjištěno zlomeninu na levé ruce a sezona pro něho skončila. Ročník 2017/18 zahájil v Torontu, ale po čtyřech zápasech byl zapůjčen na farmu v San Diego Gulls, kde hrával až do konce února 2018. V závěrečném termínu o ukončení přestupu v NHL, byl vyměněn do San Jose Sharks za výběr sedmého kola draftu 2020. Z AHL se vrátil zpátky do NHL a vešel se do základní sestavy Sharks. Ze 14 zápasů vstřelil tři branky a na další přihrál. V playoff přidal deset zápasů s bilancí 1+1.

Po zdařilém návratu mezi elitu se nedočkal smlouvy na prodloužení. 1. července 2018 se stal nechráněným hráčem. Dlouho však bez angažmá nebyl, ten týž den podepsal jednoletou smlouvu s Minnesota Wild v hodnotě 1 mil. dolarů. Po několika letech se opět usadil v hlavní sestavě týmu v NHL. Příležitosti na ledě dostal celkem k 72 zápasům, ve kterých nastřádal patnáct bodů. Po vypršení kontraktu s Minnesotou Wild, našel nové angažmá ve švýcarském klubu HC Servette Ženeva působící v domácí nejvyšší soutěži National League A. S klubem se dohodl na jednoleté smlouvě. Fehr se hned zapracoval k týmu a patřil k oporám, stal se třetím nejproduktivnějším hráčem a taktéž třetím nejlepším střelcem v týmu. Se Servettem Ženevou se dohodli na pokračováním spolupráci na další rok a do ročníku 2020/21 nastupoval jako alternativní hráč. Svou bodovou produktivitu vylepšil z předešlé sezony, nejlepším střelcem v týmu se stal Linus Omark. Právě na Linuse Omarka byl nejblíže Fehr, který vstřelil o jednu branku méně. V základní části však nasbíral nejvíce trestných minut. S týmem v play off dokráčeli do samotného finále, ve kterém nestačili na EV Zug.

Po vypršení kontraktu se švýcarským celkem Servette Ženeva se stal nechráněným hráčem. Až 21. prosince 2021 se dohodl s ruským klubem Ak Bars Kazaň hrající v Kontinentální hokejové lize. V základní části stihl však odehrát pouze pět zápasů a v play off jenom dva zápasy.

V roce 2014 napsal knihu s názvem The Bulliest Dozer. Je to o buldozeru, který přijde do školy a chová se jako tyran. Nakonec ale zjistí, že tohle dělat nechce. S knížkou mu pomáhali spisovatelka Pamela Duncan Edwards a ilustrace dodala Kate Komarnicki. Výtěžek poputuje na charitu v USA a Kanadě.[2]

• 2005 CHL - Druhý All-Star tým
• 2005 WHL - Nejlepší střelec (59 gólů)
• 2005 WHL - Bob Clarke Trophy
• 2005 WHL - Four Broncos Memorial Trophy
• 2005 WHL - Nejvíce bodů v Playoff (32 bodů)
• 2011 NHL - Winter Classic rozhodl zápas dvěma brankami
• 2021 NL - Nejvíce trestných minut (153)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eric Fehr na Wikimedia Commons
• Eric Fehr – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
• Eric Fehr – statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)
• Eric Fehr – statistiky na NHL.com (anglicky)
• Eric Fehr – statistiky na KHL.ru (rusky, anglicky, čínsky)
• Eric Fehr – statistiky na Legendsofhockey.net (anglicky)