Enlil-Nádin-Šumi

Enlil-Nádin-Šumi (dosl. [Bůh] Enlil daroval potomky) byl kassitský král Babylonie (Karduniaše, jak byla Babylonie v tomto období nazývána), který vládl krátce kolem r. 1224 př. n. l.

Kolem r. 1230 př. n. l. asyrský král Tukulti-Ninurta I. porazil babylonského vladaře Kaštiliaše IV. a získal tak na několik let kontrolu nad Babylonií. V této době se na babylonském trůnu vystřídali tři místokrálové (loutkoví vladaři) a prvním z nich byl Enlil-Nádin-Šumi, prosazený Tikulti-Ninurtou.[1] Druhým z kandidátů byl pozdější babylonský místokrál Kadašman-Charbe II., kterého podporovala i kassitská obec v Babylóně. Podle některých názorů se dokonce vlády těchto dvou místokrálů překrývaly.[1][1]

Za vlády Enlil-Nádin-Šumiho se Babylonie stala terčem útoku elamských vojsk pod velením krále Kidin-Chutrutaše, který rozvrátil Přímoří, zničil město Dér a dobyl Nippur, odkud vzal do zajetí většinu obyvatel.[1] V důsledku těchto pohrom byl nakonec Enlil-Nádin-Šumi sesazen a nahrazen Kadašman-Charbem II.