Emzar Kviciani
Emzar Kviciani (gruzínsky: ემზარ კვიციანი) (nar. 25. dubna 1961 ve Čchaltě) je bývalý velitel gruzínských vojsk a vůdce gruzínské gerily v oblasti Horní Abcházie, které de-facto vládl od roku 1992 do 2006, než byla jeho milice rozpuštěna během kodorské krize gruzínskými pořádkovými silami. Uprchl do Ruska, ale v roce 2014 byl při pokusu o návrat do Gruzie zatčen. Následně byl odsouzen ke 12 letům vězení, ale po odvolání proti rozsudku mu byl trest výrazně snížen a byl propuštěn na svobodu.
Emzar Kviciani | |
---|---|
Emzar Kviciani | |
Rodné jméno | ემზარ კვიციანი |
Narození | 25. dubna 1961 (61 let) okres Gulripš |
Alma mater | Vysoká škola vojenského velitelství v Kyjevě |
Povolání | politik |
Politická strana | Alliance of Patriots of Georgia (2015–2020) |
Děti | 2 synové, 1 dcera |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Mládí a studium
Kviciani se narodil do svanské rodiny ve Čchaltě, nacházející se v soutěsce Kodori v severovýchodní Abcházii, v někdejší Abchazské ASSR, jež byla součástí Gruzínské SSR. Žil tam mezi místními Svany, ale pak odešel studovat zemědělství do Ruska.[1][2] Jeho minulost za časů Sovětského svazu je obestřena nejasnostmi, každopádně se během studií dostal do problémů se zákonem.[3] Dle deníku Nezavisimaja gazeta byl třikrát vyšetřován či měl trestní záznamy z těchto důvodů: výtržnictví, krádež a podezření z vraždy, ovšem stíhání za poslední přečin bylo kvůli politickým událostem na začátku 90. let zastaveno.[2][4] Nic z toho mu však nezabránilo v roce 1988 absolvovat studium na ekonomické fakultě Novosibirského zemědělského institutu.
Kariéra v Čchaltě
Po rozpadu Sovětského svazu se vrátil domů do Abcházie, kde však brzy vypukl válka mezi Gruzíny a Abchazy. Kviciani proto založil ozbrojenou gerilu s názvem „Monadire“ (Lovec), se kterou hodlal bránit celou soutěsku Kodori před útoky Abchazů. Jeho jednotka čítala až 350 mužů a úspěšně vytyčený úkol splnila, zejména díky faktu, že po porážce Gruzie v roce 1993 zůstali Lovci jedinou ozbrojenou skupinou Gruzínů respektive Svanů, jež aktivně působila na území Abcházie. Dle vojenských analytiků tak výrazně přispěl k tomu, že oblast Kodorské soutěsky zůstala v Abcházii jako jediná pod kontrolou Gruzínů. Dle jiných zdrojů soutěsku udržel proto, že měl s představiteli Abcházie uzavřenou džentlmenskou dohodu o neútočení, aby ochránil místní populaci zhruba 3 tisíc Svanů.[4]
Po vyhnání Gruzínců z Abcházie de-facto vládl bez omezení v Kodorské soutěsce, ale s vládou v Tbilisi udržoval jakési minimální vztahy. Proto se po uklidnění bezpečnostní situace v celé Gruzii snažil prezident Eduard Ševardnadze začlenit Kvicianiho milici a jeho aktivity v oblasti do oficiálních gruzínských bezpečnostních a administrativních složek. V roce 1997 byl Kviciani jmenován „zvláštním vyslancem v Kodorské soutěsce“ a o dva roky později „speciálním státním komisařem.“ V roce 1998 byla jeho milice začleněna jakožto speciální jednotka do řad gruzínské armády, avšak ve skutečnosti měla vláda na Kvicianiho a jeho milici i nadále minimální vliv a páky.[2]
Kviciani měl za peníze gruzínské vlády být podroben vojenskému výcviku u amerických instruktorů, ale z toho nakonec sešlo kvůli jeho kriminálním aktivitám, z nichž ho obviňovali svanští stařešinové jako např. Važa Avaliani, kdy se podílel na únosech lidí a na dalších zločinech, zejména vůči pozorovatelům OSN během 90. let a dále při kodorské krizi v roce 2001, kdy se stýkal s čečenskými ozbrojenci a jejich velitelem Ruslanem Gelajevem, kteří vtrhnuli do Abcházie.[1][2][4] Jeho pozice však byla neotřesitelná, jeho role v konfliktu sporná, a počet členů jeho milice vzrostl až na 900 mužů ve zbrani.
Kodorská krize 2006 a svržení
Během revoluce růží na podzim 2003 byl přítomen v Tbilisi a otevřeně podporoval prezidenta Ševardnadzeho. Po skončení převratu byl novým prezidentem Michailem Saakašvilim po jednání bezpečnostní rady státu Gruzie dne 3. prosince 2004 odvolán z funkce komisaře pro oblast Kodorské soutěsky a zbaven svého postavení, přičemž jeho pravomoci přebrala vláda exilové Autonomní republiky Abcházie v Tbilisi a jeho milice Monadire byla v květnu 2005 na rozkaz ministra obrany Irakliho Okruašviliho rozpuštěna kvůli kriminálním aktivitám jejích členů. Jakmile ale o rok později ministr obrany začal nahrazovat někdejší milicionáře z Monadire vojáky z gruzínské armády, vypověděl Kviciani 22. července 2006 vládě v Tbilisi poslušnost a pohrozil, že svrhne vládu.[5] Vláda o tři dny později reagovala vysláním armády do soutěsky Kodori, přičemž byli během potyčky s Kvicianiovou milicí zraněni čtyři vojáci, nicméně gruzínská armáda dne 26. července oznámila, že ovládla soutěsku.[5] Tu začala vláda nazývat íHorní Abcházie.
Sám Kviciani uprchl se zhruba 50 zbylými členy milice do hor, ale obklíčili ho vojáci a policie, která na něj měla v rukou čerstvý zatykač, protože ho vláda obvinila ze vzpoury, z vedení ilegální ozbrojené organizace a z nedovoleného ozbrojování. Ze stejných zločinů byla obviněna a nakonec i zatčena i jeho sestra Nora Kvicianiová, jež byla předsedkyní čchaltské vesnické rady, kterou úřady umístily do vyšetřovací vazby a nakonec odsoudily na 6 a půl roku do vězení. Při přestřelce však byla zabita místní žena a Kvicianimu bylo dovoleno opustit pozici, aby se zamezilo dalším případným obětem.[5]
Kviciani nakonec uprchl do Ruska, ale bylo proti němu i nadále vedeno trestní řízení, na jehož základě mu byl v roce 2007 dle rozsudku v nepřítomnosti zkonfiskován majetek.[4] Z Moskvy potom Kviciani vyhrožoval, že proti Gruzii povede partyzánskou válku.[1].
Zatčení, věznění a propuštění na svobodu
V roce 2014, dva roky po změně režimu v Gruzii, se Kviciani vrátil do země a prostřednictvím sociálních sítí tvrdil, že je připraven postavit se před soud, neboť vyjádřil přání spolupracovat s úřady a domoci se spravedlnosti.[4][6][7] 27. února byl tedy na letišti Tbilisi zatčen ihned po příletu a umístěn do vazby. Byl postaven před soud v Zugdidi, jenž 17. listopadu téhož roku uznal Emzara Kvicianiho vinného z přečinů vzpoury a vedení ilegální ozbrojené organizace, přičemž v průběhu líčení Kviciani tato obvinění odmítal.[3] Byl odsouzen nejprve k 16 letům vězení, ty však byly amnestií sníženy na 12 let. Ve vězení nakonec nebyl dlouho, neboť 28. ledna 2015 odvolací soud v Kutaisi schválil dohodu mezi jeho týmem právních zástupců a prokurátorem, kdy mu byl trest snížen na pouhých 11 měsíců, které si již odpykal během svého pobytu ve vazbě.[8] Sám Kviciani po propuštění z vězení řekl novinářům, že by se svou pravdou a vlastní obhajobou u soudu stejně neuspěl, takže souhlasil s dohodou, třebaže dle rozsudku bude v bodech své obžaloby vinen a po výkonu trestu propuštěn a ne nevinen.
Jeho propuštění přivítala gruzínská vláda, vedená hnutím Gruzínský sen, avšak verdikt odvolacího soudu v Kutaisi odsoudila opoziční strana Sjednocené národní hnutí bývalého prezidenta Saakašviliho, jež byla u moci v době, kdy Kviciani provedl svoji vzpouru během Kodorské krize, a vyjádřila podezření, že vláda nyní Kvicianiho využije k zastrašení opozice.[8] Po propuštění se Kviciani začal domáhat vrácení svého majetku, který mu v roce 2007 úřady zabavily, a který skončil převážně v rukou členů Sjednoceného národního hnutí.[9]
Politická činnost od roku 2015
Kviciani v březnu 2015 vstoupil do aktivní politiky a stal se členem konzervativní pravicové strany Aliance patriotů Gruzie, kde se brzy dostal do jejího vedení.[10] Při následujících parlamentních volbách v roce 2016 získala tato strana šest poslaneckých mandátů a Kviciani usedl do poslaneckých lavic.[11] Spolu s touto stranou pak zamířil do opozice.
V roce 2018 Kviciani odeslal do parlamentu návrh zákona, který by v Gruzii zakazoval nošení burek a nikábů na veřejnosti. Tento zákaz hájil nemožností identifikovat pachatele možných teroristických útoků, který by byl zahalen. Návrh později parlament projednal.[12] Kviciani se v těchto časech často ukazoval na protestních shromážděních v Tbilisi, které organizovala extrémně pravicová strana Gruzínský marš, která odmítá LGBT a imigranty v zemi.[12]
V televizní debatě v dubnu 2018 se Kviciani veřejně přiznal ke spolupráci s ruskými zpravodajskými službami, konkrétně s GRU, kterou vysvětlil tak, že naschvál jejich jménem šířil falešná, nepravdivá a propagandistická prohlášení.[13]
Reference
- Marten, Kimberly. Warlords: Strong-arm Brokers in Weak States. Cornell University Press. 2008. str. 88–99. ISBN 0801464587.
- Квициани, Эмзар. Životopis na lenta.ru
- Supporters Demand Release Of Jailed Former Georgian Warlord, Rádio Svobodná Evropa. 22.11.2014. Dostupné na www.rferl.org
- Квициани Эмзар, životopis na www.kavkaz-uzel.ru
- Officials Visit Kodori. Civil Georgia. 26.7.2006. Dostupné na civil.ge
- Kircchaliová, N. "Former representative of Georgian president in Kodori gorge to return homeland". Trend News. 27.2.2014. Dostupné na: en.trend.az Archivováno 6. 10. 2014 na Wayback Machine
- Wanted Ex-Warlord Arrested on Arrival in Tbilisi. Civil Georgia. 28.2.2014. Dostupné na civil.ge
- Ex-Warlord Released from Jail in Plea Deal. Civil Georgia. 28.1.2015. Dostupné na: civil.ge
- Gabechadze, G., Prime minister addresses businessman’s murder. The Messenger. 31.3.2015. Dostupné na:www.messenger.com
- Leadership: Emzar Kvitsiani. Aliance patriotů Gruzie. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online Archivováno 21. 10. 2019 na Wayback Machine.
- Summary Protocol of the Central Election Commission of Georgia on the Final Results of 8 October 2016 Parliamentary Elections of Georgia. Ústřední volební komise Gruzínské republiky. 16. listopadu 2016. Dostupné online Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.
- Georgia’s parliament to consider a ban on wearing burqa and niqab in public. Democracy and Freedom Watch. Dostupné online.
- კვიციანი აღიარებს - რუსეთის გრუ-ზე ვმუშაობდი [online]. 25. dubna 2018. Dostupné online. (gruzínsky)