Emil Kopřiva
Emil Kopřiva (* 9. srpna 1956) je český hudebník, kytarista a skladatel, známý jako člen brněnských rockových skupin Synkopy a Futurum.
Emil Kopřiva | |
---|---|
Emil Kopřiva v roce 2009 | |
Základní informace | |
Narození | 9. srpna 1956 (65 let) |
Žánry | progresivní rock, art rock, hard rock |
Povolání | skladatel, hudebník, podnikatel |
Nástroje | kytara |
Vydavatelé | Panton, Supraphon |
Příbuzná témata | Synkopy, Futurum, Špilberk |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Kopřiva přišel do Synkop na začátku roku 1981 a působil zde jako jeden ze dvou kytaristů společně s jedním ze zakladatelů skupiny Petrem Smějou. První koncert s Emilem Kopřivou Synkopy odehrály 20. ledna toho roku.[1] Kapela tehdy hrála art rockový koncertní audiovizuální program Sluneční hodiny, který v létě 1981 nahrála a Panton jej vydal jako LP. V té době ale odešel Petr Směja a Emil Kopřiva tak zůstal ve skupině jediným kytaristou, takže se zřejmě podílel i na singlu „Mladší sestry vzpomínek“ z roku 1982.
Kopřiva v roce 1983 odešel (v Synkopách jej nahradil Miloš Makovský)[2] a stal se členem nově vzniklé skupiny Futurum, kde byl opět jedním ze dvou kytaristů (tím druhým byl Miloš Morávek), kromě toho také hrál částečně na baskytaru.[3] Futurum, kde byl vůdčí osobností klávesista a zpěvák Roman Dragoun, začalo hrát progresivní rock ovlivněný King Crimson, UK či Talking Heads[3] a roku 1984 vydalo desku Ostrov Země. V roce 1985 odešel Morávek, naopak novým hudebníkem v sestavě se stal baskytarista Lubomír Eremiáš. O dva roky později vyšlo druhé album Jedinečná šance. Roku 1988 z kapely odešli Dragoun a bubeník Jan Seidl, kteří začali hrát se skupinou Stromboli. Futurum s Emilem Kopřivou v čele, jakožto jediným původním členem, ještě nějaký čas fungovalo jako předkapela právě Stromboli, během roku 1989 ale nakonec zaniklo.[3]
Emil Kopřiva následně založil vlastní skupinu Špilberk, která navázala na poslední období Futura. Špilberk ale existoval pouze krátkou dobu, roku 1990 vydala kapela jediný singl a později ukončila činnost.[4] Kopřiva se poté začal věnovat podnikání, v roce 1994 vznikla společnost Studio Špilberk Production, která se věnuje produkci audio- i videonahrávek, jejich natáčení a rovněž se pohybuje i v oblasti dabingu.[5]
Futurum bylo v „klasické“ sestavě (Dragoun – Morávek – Kopřiva – Seidl) obnoveno v roce 2005[6] a od té doby příležitostně koncertuje, přičemž v roce 2009 opožděně oslavilo 25. výročí vzniku skupiny dvojkoncertem se všemi bývalými členy kapely.[7]
Na přelomu roku 2011–2012 začala opět existovat znovu obnovená skupina Špilberk, aby po více než 20 letech vystoupila 1. března 2012 na 3. Beat Festu v brněnském Semilasse. V listopadu roku 2013 bylo vydáno první album kapely, s názvem „Spielberg“ (křest CD se uskutečnil v brněnském Semilasse na Novemberfestu).
Diskografie
Se Synkopami
- 1981 – Sluneční hodiny (album)
- 1982 – „Mladší sestry vzpomínek“ (singl)
S Futurem
Ostatní
- 1990 – Špilberk: „Bouře doznívá“ (singl)
- 1991 – Loretta: Loretta (album)
- 1992 – Mňága a Žďorp: Furt rovně (album)
- 2013 – Špilberk: „Spielberg“ (album)
Odkazy
Reference
- HISTORIE SYNKOP 61 [online]. Synkopy61.cz: Synkopy61.cz [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu.
- TŮMA, Jaromír. Synkopy 61 [online]. Ceskyhudebnislovnik.cz, rev. 2009-02-09 [cit. 2009-12-21]. Dostupné online.
- PRINC, Milan. Historie [online]. Futurum-brno.com [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-14.
- BALÁK, Miroslav; KYTNAR, Josef. Československý rock na gramofonových deskách: rocková diskografie 1960–1997. Brno: Indies Records, 1998. ISBN 80-902475-0-4. S. 344.
- Archivovaná kopie [online]. Obchodnirejstrik.cz [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-27.
- GRATIAS, Petr. FUTURUM – návrat z minulosti do současnosti [online]. Ponrepo.cz [cit. 2009-12-21]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- Kultovní kapela Futurum slaví 25. narozeniny! - Ale odloženě! [online]. Jmtv.cz, 2009-01-15 [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
Literatura
- GRATIAS, Petr. Decibely nad Brnem. Tři desetiletí hlasité hudby za časů totality. Brno: Nakladatelství JOTA, 2015. 192 s. ISBN 978-80-7462-825-2. S. 164.