Mirko III. Perényi
Mirko III. Perényi, či též Emerik III. (latinsky Emericus Perenius, maďarsky Perényi (III.) Imre, * ? – 5. února 1519, ?) byl uherský šlechtic, v letech 1504–1519 palatin Uherského království a v letech 1512–1513 chorvatský bán.
| Mirko III. Perényi | |
|---|---|
| Úmrtí | 5. února 1519 |
| Povolání | politik |
| Choť | Dorotea Kanižská |
| Děti | Petr Perényi František Perényi |
| Rodiče | Štěpán Perényi |
| Rod | Perényiové |
| Příbuzní | Gabriel Perényi (vnuk) |
| Funkce | uherský palatin (1504–1519) bán Chorvatska (1512–1513) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
Jeho otcem byl královský taverník Štěpán Perényi, jeho matkou Uršula Újlakiová, dcera Mikuláše Újlakiho je transylvánského vojevůdce a bosenského krále.
Roku 1504 se Mirko stal uherským palatinem a tento titul si udržel do konce života. Byl jedním z vůdců královské strany a postavil se proti rozhodnutí zakázat volbu cizinců na chorvatsko-uherský trůn, nakonec však listinu podepsal.[1] Za nepřítomnist krále Vladislava II. (1490–1516), který po roce 1509 sídlil v Českém království, vládl jako regent. Společně s některými velmoži plánoval dobytí Dalmácie na Benátčanech během jejich konfliktu s Cambraiskou ligou.
Roku 1512 se stal chorvatským bánem a od roku 1513 spolu s Janem Zápolským zastával úřad nejvyššího kapitána království.
Byl jedním ze signatářů dohody mezi králem Vladislavem II. a římsko-německým císařem Maxmiliánem I. z roku 1515. Tato dohoda zaručovala přechod uherského trůnu na Habsburky v případě zániku Vladislavova rodu. Za tuto zásluhu mu císař Maxmilián I. roku 1517 udělil dědičný titul knížete Svaté říše římské.[1]
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirko III. Perényi na Wikimedia Commons
- Perényi, Mirko – Hrvatska enciklopedija
| Předchůdce: Ondřej Bot z Bajny |
 |
Chorvatský bán 1513–1513 |
|
Nástupce: Petr Berislavić Trogirský |
