Emblingia calceoliflora

Emblingia calceoliflora je vytrvalá rostlina, jediný druh rodu Emblingia i monotypické čeledi Emblingiaceae.

Emblingia calceoliflora
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
ČeleďEmblingiaceae
(Pax) Airy Shaw
RodEmblingia
F. Muell.
Binomické jméno
Emblingia calceoliflora
F. Muell., 1860
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Je to endemit, lze jej nalézt výhradně na písčitých pláních v Západní Austrálii. Na kvalitu půdy a další přírodní podmínky, vyjma tepla a světla, není náročný. Vyskytuje se v oblastech, kde často rostou již jen xerofyty.[1]

Taxonomie

S vývojem systematického třídění založeného na morfologii se zařazení čeledě Emblingiaceae postupně měnilo, byla zatříďována do řádů Capparales, Polygalales nebo mýdelníkotvarých. S nástupem kladistického taxonomického systému APG III je čeleď Emblingiaceae začleněna do řádu brukvotvarých.[2]

Popis

Emblingia calceoliflora je nízký, poléhavý polokeř, nemá horní části stonků dřevnaté. Řapíkaté listy vejčitého tvaru vyrůstají na stoncích jednotlivě, téměř v opozici proti sobě. Okraje nedělených, měkkých, polštářkovitých listových čepelí jsou zvlněné a ztvrdlé, na koncích jsou čepele zašpičatělé.

Oboupohlavné nápadné květy vyrůstají solitérně v úžlabí listů, mívají barvu od krémově bílé přes žlutavou až po narůžovělou, květní orgány mají uspořádány v pěti kruzích. Květy jsou pouze v jednom směru souměrné a otočeny jsou "vzhůru nohama". V květu je 4 až 5 tyčinek s prašníky a 4 až 5 neplodných patyčinek. Korunních plátků uspořádaných do dvou přeslenů bývá 7 a kališních jen 5. Pestík je vytvořen z jednoho plodolistu, krátká blizna je s lalokem.

Suché plody s tenkým oplodím jsou nepukavé, visí na prodlouženém květním lůžku gynoforu. Semena se silným osemením mají dužnatý obal míšek, endospermu je v nich minimálně.

Využití

Emblingia calceoliflora nenabízí žádné možností hospodářského využití, mimo přirozený výskyt se uměle nepěstuje. Její zralé plody požírají ptáci, kteří se zato starají o rozšiřování semen do okolí. Mladé listy jsou vhodnou nouzovou potravou drobných divoce žijících býložravců.[3][4][5]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.