Čtverčík
Čtverčík je v typografii míra, která pochází z doby olověné sazby – tisku pohyblivými literami, v mírně pozměněné podobě se však používá i dnes jako míra šířky typografických znaků a zejména mezer na řádku.
Popis
Původně odpovídal čtvercové netisknoucí ploše, jejíž strana se rovnala výšce kuželky písma, čili nejmenší možné vzdálenosti mezi řádky u daného písma. Někdy se definoval jako plocha písmene M (odtud anglické „Em quad“). V současnosti[kdy?] se definuje jako čtverec o straně dané velikostí písma. V písmu o velikosti 12 bodů bude mít čtverčík rozměry 12 b×12 b, tedy přibližně 4,5×4,5 mm.
Čtverčík se dělí na poloviny, čtvrtiny atd., někdy se používají i desetinné zlomky (např. 50/100). Čtverčík nebo půlčtverčík je obvyklá velikost odsazení prvního řádku odstavce. Pomlčka má délku čtverčíku (dlouhá pomlčka, anglicky označovaná em dash) nebo půlčtverčíku (krátká pomlčka, anglicky označovaná en dash, spojovník čtvrtiny čtverčíku. V korekturách a v předpisu sazby se značí čtverečkem s oběma úhlopříčkami.
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Čtverčík. Sv. 2, str. 1338