Elijahu Meridor

Elijahu Meridor (hebrejsky אליהו מרידור, rodným jménem Elijahu Viržvolovsky, אליהו וירז׳בולובסקי, žil 20. července 191416. října 1966) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za strany Cherut a Gachal.

Elijahu Meridor
אליהו מרידור
Elijahu Meridor na snímku z roku 1959
Stranická příslušnost
ČlenstvíCherut
Gachal
Vojenská služba
SlužbaIrgun

Narození20. července 1914
, Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí16. října 1966 (52 let)
Izrael Izrael
Místo pohřbeníHar ha-Menuchot
Kneset4., 5., 6.
DětiDan Meridor
Sallai Meridor
PříbuzníDan Meridor (syn)
Salaj Meridor (syn)
Alma materVaršavská univerzita
Profesepolitik a advokát
CommonsEliyahu Meridor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se v Petrohradu v tehdejší Ruské říši. Vystudoval střední školu v Polsku a právo na Varšavské univerzitě. V roce 1936 přesídlil do dnešního Izraele, kde působil jako právník. Byl velitelem jednotek Irgun v Jeruzalémě. Britské mandátní úřady ho vyhostily do Afriky.[1] Jeho syn Dan Meridor je izraelským politikem, další syn Salaj Meridor je rovněž politikem a diplomatem.

Politická dráha

V Polsku vstoupil do mládežnického hnutí Bejtar. Angažoval se ve svazu židovských studentů ve Varšavě. V roce 1948 byl jedním ze zakladatelů strany Cherut, předsedal její jeruzalémské organizaci.[1]

V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách v roce 1959, do nichž šel za Cherut. Zastával post člena výboru pro vzdělávání a kulturu a výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Znovu se v Knesetu objevil po volbách v roce 1961, kdy kandidoval opět za Cherut. V průběhu volebního období ale přešel do nové pravicové formace Gachal. Stal se členem výboru pro ústavu, právo a spravedlnost, výboru House Committee a výboru pro záležitosti vnitra. Opětovně byl na kandidátce Gachal zvolen ve volbách v roce 1965. Byl členem výboru House Committee a výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Zemřel během funkčního období. Jeho křeslo poslance zaujal Šlomo Kohen-Cidon.[1]

Odkazy

Reference

  1. Elijahu Meridor [online]. Kneset [cit. 2011-03-28]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.