Eleonora Tennant

U všeobecných voleb roku 1931 kandidovala Tennantová za Konzervativní stranu v obvodu Silvertown, tradiční baštu Labour Party ve východním Londýně. Její kandidaturu sponzorovala britská filantropka, politická aktivistka a sufražetka Lucy, Lady Houston navzdory nesouhlasu Ernesta.[4] V roce, kdy konzervativci obecně zaznamenali drtivé vítězství, získala Tennantová 22,2% hlasů.[9] To jí povzbudilo, proto zřídila ve svém volebním obvodu kancelář s cílem podporovat místní zaměstnavatele, aby přijímali více zaměstnanců, a přinutit místní radu k řešení některých problémů s bydlením.[5] Znovu kandidovala ve všeobecných volbách v roce 1935, získala pouze 19,0%.[9]

Během španělské občanské války navštívila Tennantová oblasti kontrolované nacionalisty poblíž portugalských hranic. Byla doprovázena falangistickým aktivistou a došla k závěru, že to, co bylo popisováno jako "Glorious Uprising" - Slavné povstání, nebylo úspěchem, válku vyprovokovali komunisté a k záchraně země je nutná diktatura.[7] Ačkoli byla v zemi jen deset dní, po svém návratu do Velké Británie vydala Spanish Journey: Personal Experiences of the Civil War.[4][7] Doma byla vedoucí osobností "Friends of National Spain", skupiny vytvořené lordem Godfrey Walter Phillimorem v roce 1937. Cílem bylo získat pro Francisca Franca podporu předních členů politické elity a šlechty, a v této skupině měla blízko k krajně pravicovému belgickému akademikovi Charlesi Saroléaovi, který, stejně jako Tennantová, v té době sídlil ve Skotsku.[10]

Tennantová udržovala kontakt s mnoha krajně pravicovými aktivisty během druhé světové války a pravidelně se setkávala s Jeffrey Hammem, se kterým diskutovala o společné podpoře antisemitismu.[11] S blížícím se koncem války Tennantová vedla dvě skupiny, „Never Again Association“ a „Face the Facts Association“, obě byla extrémní nacionalistická uskupení.[12] Ačkoli ani jedno z těchto uskupení nepřitáhlo významné členy, ona je používala k prosazování svých názorů, jako byl například odpor k systému přídělu chleba.[5] V roce 1945 kandidovala v Putney ve všeobecných volbách ve Spojeném království jako nezávislý konzervativec. V souboji proti oficiálnímu konzervativci a třem dalším kandidátům dostala pouze 144 hlasů, nejméně ze všech.[9]

Tehdy se Tennantová otevřeně přihlásila ke svému antisemitismu a prohlásila, že je připravena „jít proti Židům“. Za tímto účelem spolupracovala se Sylvií Gosse a Margaret Crabtree z rezidenční čtvrti Belsize Park, které v říjnu 1945 zorganizovali petici „proti cizincům, proti plánům ubytovat židovské uprchlíky v metropolitní londýnské čtvrti Hampstead. Petice získala určitou podporu tisku a měla podporu i konzervativních poslanců Charlese Challena a Waldrona Smitherse, stejně tak Ernesta Benna a Společnosti pro individuální svobodu (Society for Individual Freedom). Tennantová se pokusila spojit s tímto narůstajícím hnutím i Jeffreye Hamma a oba uspořádali dne 21. listopadu 1945 meeting ve čtvrti Belsize Park. Před setkáním Hamm odstranil portrét Oswalda Mosleye ze strachu, aby Tennantovou, spojovanou s konzervativci, neodradil. Přesto na něj hluboce zapůsobila síla jejího odhodlání prosazovat politiku antisemitismu.[13] Jejich iniciativa nebyla příliš úspěšná. Hammovy metody provokativní pouliční politiky a střety s levicovými skupinami byly pro elitu jako byli Gosseová a Crabtreeová nepřijatelné.[14]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eleonora Tennant na anglické Wikipedii.