Elemír Vollay

Pocházel z rodiny národovecky orientovaného slovenského učitele Neita Vollaye. I Elemír Vollay zvolil učitelskou dráhu. Absolvoval učitelský ústav v Spišské Nové Vsi. Působil pak jako učitel v Nové Ľubovni a v Levoči. Po roce 1918 přebíral za československý stát moc v Spišské Nové Vsi. V letech 1918–1922 pak v tomto městě zastával významné funkce v obecní samosprávě. V letech 1919–1920 byl odpovědným redaktorem, v letech 1920–1922 šéfredaktorem týdeníku Tatry. Po jeho zániku pracoval coby redaktor týdeníku Naša pravda v Spišské Nové Vsi. V roku 1919 se podílel na vzniku Spolku spišských učitelů a byl předsedou Spišské učitelské jednoty. V letech 1922–1932 byl školským inspektorem pro maďarskojazyčné školy v Nových Zámcích a v letech 1932–1938 v Nitře. Byl spoluautorem učebnice pro menšinové základní školy. Pak odešel do penze. Napsal několik divadelních her a publikoval v odborných pedagogických časopisech.[1]

Angažoval se i v politice. Po parlamentních volbách v roce 1925 získal za agrární stranu senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1926 jako náhradník, poté co zemřel senátor Milutin Križko. V senátu setrval do roku 1929.[3] Profesí byl školním inspektorem v Nových Zámcích.[4]