Elektrická požární signalizace

Jednostupňová EPS má jednu, nebo více hlavních ústředen, na které jsou připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru. Na ústřednu jsou zapojeny doplňující zařízení, nebo ovládací zařízení. Jednostupňová EPS nemá vedlejší ústřednu.

Vícestupňová EPS má hlavní a vedlejší ústředny, na které jsou připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru a vedlejší ústředny nižšího stupně.

V současné době jsou používány dva systémy EPS. U systému EPS s kolektivní adresací je ústředna schopna rozlišit, z které hlásící linky přišel signál POŽÁR, ale nezjistí, od kterého hlásiče. Tento systém může být nevyhovující, protože není přesně určené místo požáru, čímž může dojít k prodloužení doby pro včasný zásah.

Konvenční systémy EPS jsou vhodné pro objekty menšího rozsahu a stojí na vyhodnocování změn na smyčce. Smyčka obsahuje požární hlásič a při vzniku požáru změní odpor a tím upozorní ústřednu, která signál vyhodnotí. Tento systém je méně nákladný než adresovatelný.

Tento systém umožňuje identifikaci stavu jednotlivých hlásičů na hlásící lince s tím, že prvky komunikují vzájemně mezi sebou. Výhodou je, že lze identifikovat prvek (a tím i přesné umístění), který vysílá signál. Tyto prvky (hlásiče) komunikují s ústřednou individuálně. Pomocí software lze tyto prvky řadit do různých oddělených skupin.

Tento systém může mít rozlohu několika stovek metrů až kilometrů.

Hlásiče požáru sledují čidly a elektronicky vyhodnocují určité fyzikální parametry a jejich změny provázející vznik požáru a vysílají příslušný signál.

Tlačítkový hlásič požáru

Tyto hlásiče nevyhodnocují žádné vnější fyzikální parametry, ale jen stisk tlačítka, a pomocí lidského činitele, který musí tuto změnu vyhodnotit a stisknout tlačítko hlásiče, předají údaj do ústředny EPS.

Samočinné hlásiče reagují na výskyt nebo změnu fyzikálních parametrů požáru bez nutnosti zásahu lidského činitele.

Samočinné hlásiče se dále dělí na hlásiče bodové a lineární.

• Bodové hlásiče sledují fyzikální parametry na jednom místě.
• Lineární hlásiče sledují změnu fyzikálních parametrů na určitém úseku.

• Teplotní hlásiče vyhodnocují jednak překročení určité teploty a jednak rychlost jejího zvyšování.
• Kouřové hlásiče vyhodnocují vznik požáru na základě zjištění přítomnosti aerosolů
• Multifunkční hlásiče kombinují teplotní a kouřová čidla do jediné jednotky s možností volby typu čidel pro aktivaci
• Hlásiče vyzařování plamene reagují na vyzařování plamene v určité části spektra
• Speciální hlásiče se v ČR používají výjimečně mj. pro jejich nákladnost

Kouřový hlásič

• Maximální reagují na překročení mezní hodnoty
• Diferenciální reagují na překročení rychlostní změny parametru (zejm. teploty)
• Kombinované mají maximální i diferenciální část; reagují v případě reakce alespoň jedné z obou částí
• Inteligentní mají vestavěnou "inteligenci" vyhodnocení změn fyzikálního parametru
• S analýzou tvaru signálu (sledují v místě střežení časové křivky průběhu teploty, hustoty kouře, koncentrace CO, IR záření apod. a porovnávají je se vzorky křivek, získanými při laboratorních testech a uloženými v paměti hlásiče. Dokáží tak odlišit skutečný požár od nepožárního podnětu jako je např. sváření, efektová mlha, vodní pára, výrobní procesy produkující kouř, hustý prach apod.

• Hlásiče se zpožděním - sledovaný parametr nebo rychlost jeho změny musí překračovat mezní hodnotu po určitou dobu. Až potom hlásič signalizuje požár.
• Hlásiče bez zpoždění reagují ihned po překročení maximální mezní, případně diferenciální hodnoty.

• Nasávací hlásiče se vzorkováním vzduchu jsou zvláštní hlásiče (většinou kouřové), ke kterým je do čidla nasáván vzduch ze střeženého prostoru
• Hlásiče plamene jsou založeny na sledování modulovaného vyzařování v infračervené oblasti o vlnové délce 4,3 μm, případně v ultrafialové oblasti spektra.

Kromě pravidelných ročních kontrol provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se na zařízení při provozu provádějí:

• 1× za měsíc - zkoušky činnosti pro ústředny a navazující zařízení,
• 1× za 6 měsíců - zkoušky činnosti samočinných hlásičů požáru a zařízení, které EPS ovládá.

Zkoušky činnosti provádí osoby pověřené údržbou tohoto zařízení. O provádění jakékoliv kontroly na tomto zařízení musí být předem uvědoměna osoba zodpovědná za provoz a obsluhu EPS. Kontrola provozuschopnosti nahrazuje zkoušku činnosti při shodném termínu provedení. O výsledku půlroční zkoušky činnosti je nutné vyhotovit doklad, a provést zápis do provozní knihy EPS, která je součásti každého systému EPS. K měsíčním zkouškám činnosti postačí zápis do provozní knihy EPS.