Masíčko

Masíčko, odborně elaiozóm, (někdy také caruncula nebo ariloid), je dužnatý přívěsek různého tvaru přisedlý na některých semenech který obsahuje hodně živin. Je vytvořen hlavně na semenech myrmekochorních druhů bylin, které si vytvořily symbiotický vztah s mravenci, kteří je odnášejí do mravenišť. Po zkonzumování masíčka semena vynášejí zpět na povrch a jako nepotřebný odpad roznášejí po okolí, tím účinně přispívají k šíření rostlinného druhu; v případě ponechání semene v mraveništi je toto chráněno před predátory a zvyšuje se semenná banka daného druhu. V Česku rostoucí druhy rostlin přímo v mraveništi neklíčí.

Umístění masíčka na semeni

Přívěsky semen různých rostlin mají rozdílná složení, u rostlin v mírném podnebném pásmu se obvykle skládají z tuků (60 %) hlavně kyseliny olejové, z na dusík bohatých aminokyselin (22 %), sacharidů (11 %) a bílkovin (7 %). Poměry jednotlivých složek se liší mezi druhy i mezi populacemi v průběhu roku.

Pokud není čerstvě vypadlé semeno s masíčkem nalezeno mravenci v krátké době, masíčko pomalu zasychá a semeno se stává pro mravence nezajímavé. Po hydrataci se však jeho atraktivita opět obnovuje a tím se zvyšuje pravděpodobnost roznosu semen. Masíčko je však i lákadlem pro mnohé brouky kteří ho konzumují na místě a na rozšiřování semen se příliš nepodílejí. Podle provedených experimentů se vyvozuje, že masíčkem jsou krmeny hlavně mravenčí larvy a následně se rodí větší počet dělnic a královen.

V České republice vyrůstá mnoho druhů rostlin jejichž semena obsahují masíčko ve větším či menším množství. Patří většinou do těchto rodů: batolka (Claytonia), bažanka (Mercurialis), bika (Luzula), bledule (Leucojum), brambořík (Cyclamen), brčál (Vinca), brslen (Euonymus), bršlice (Aegopodium), čemeřice (Helleborus), černýš (Melampyrum), čilimník (Cytisus), drnavec (Parietaria), dymnivka (Corydalis), hispanka (Mantisalca), hlaváček (Adonis), hlodáš (Ulex), hluchavka (Lamium), chrastavec (Knautia), chrpa (Centaurea), jaterník (Hepatica), kandík (Erythronium), kopytník (Asarum), kostival (Symphytum), kručinka (Genista), křivatec (Gagea), ladoňka (Scilla), lněnka (Thesium), mateřka (Moehringia), medovník (Melittis), mochna (Potentilla), ocún (Colchicum), opletka (Fallopia), orsej (Ficaria), ostřice (Carex), pilát (Anchusa), pipla (Nonea), pitulník (Galeobdolon), plicník (Pulmonaria), podbílek (Lathraea), pomněnka (Myosotis), prlina (Lycopsis), prvosenka (Primula), pryšec (Euphorbia), pýr (Elytrigia), rozrazil (Veronica), rýt (Reseda), řepíček (Aremonia), sasanka (Anemone), skočec (Ricinus), snědek (Ornithogalum), sněženka (Galanthus), strdivka (Melica), šafrán (Crocus), šrucha (Portulaca), trojzubec (trojzubec), violka (Viola), vítod (Polygala), vlaštovičník (Chelidonium), všivec (Pedicularis), zběhovec (Ajuga), zemědým (Fumaria), zimostráz (Buxus)[1][2][3][4]

Odkazy

Reference

  1. PILÁT, Albert. Listnaté stromy a keře našich parků. [s.l.]: [s.n.], 1953.
  2. Botanický slovník: Masíčko [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. (česky)
  3. Zahrada: Tři způsoby jak poslat semena do světa [online]. iDnes.cz, MAFRA a. s. [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. (česky)
  4. ŠTUDENT, Vojtěch. Společné funkční vlastnosti myrmekochorních druhů rostlin.... České Budějovice, 2012 [cit. 22.10.2013]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jan Lepš. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.